I mimo lidský svět existují zárodky směny, ať už mají podobu recipročního altruismu (dělení o potravu) nebo výměny potravy za sex, což bylo zaznamenáno u šimpanzů. Že by ale živočichové používali peníze, to se přece jen zdá být čímsi nevídaným.
K experimentu byla použita malpa kapucínská, nikterak příbuzná člověku – jde o opici Nového světa, navíc s celkem malým mozkem. Roli peněz hrály stříbrné plíšky. Experimentátorům se nejprve podařilo vštípit opicím skutečnost, že mince mají nějakou hodnotu. Opice normálně přijatou minci očichá a když zjistí, že není k jídlu, prostě ji zahodí (pochopitelné chování). Chenovi se ale nakonec podařilo opice naučit, že když mu podají minci zpátky, dostanou za ni pamlsek. Opice tak pochopily, že mince je k něčemu dobrá.
Výzkumníci pak zavedli na stranu nabídky konkurenci, když opice mohly měnit minci za různé věci. Každé chutnalo něco jiného a každá tedy měla, podobně jako u člověka, různé spotřebitelské preference. V dalším kroku došlo k pohybu cen. Opice si navykly, že za x mincí dostanou nějakou věc (samozřejmě, aby to mohlo fungovat, měly peněz omezené množství, dostávaly na den určitý počet stříbrných plíšků), najednou bylo ale třeba zaplatit víc. Opět došlo ke zcela lidskému, racionálnímu chování – po zdražení poptávka poklesla a opice dávaly přednost pamlskům, které jim sice třeba tak nechutnaly, ale mohly jich získat více.
Poté došlo i na hazardní hry. Opice mohly v závislosti na výsledku hodu mincí dostat buď jeden, nebo dva hrozny vína. V prvním případě opice viděla před sebou jeden hrozen a podle výsledku hodu dostala jeden navíc, ve druhém viděla dva hrozny, ale mohla o jeden přijít. Matematicky je to samozřejmě ekvivalentní, ale opice raději hrály první hru – opět podobně jako řada lidí se snažily především vyhnout ztrátě (ve 2. případě už chápaly hrozny jako „své“).
Nakonec Chen zaznamenal, že opice začaly používat mince nejen k nákupu potravy, ale i mezi sebou. Jeden samec dal samici minci výměnou za sex a ta si za ni po proběhlém aktu šla normálně nakoupit…
Bohužel opičí kapitalismus se nakonec vybudovat nepodařilo, protože úředníci zakázali Chenovi další pokusy s tím, aby opice penězi nekazil (!!! :-)).
Zdroj: Steven D. Levitt, Stephen J. Dubner: Superfreakonomics – skrytá ekonomie všeho, Dokořán 2009
Podrobnosti o knize na stránkách vydavatele
Poznámka:
– Dalo se zajít ještě dál a v další fázi mince opicím nejen dávat, ale odměňovat je jimi za vykonanou práci? (Nebo třeba nejen opicím, ale i jiným zvířatům?)
