Pád komunismu prospěl chytrým ptákům
Biologie |
Na území bývalé NDR a ČSSR se po pádu komunismu začali šířit ptáci s relativně velkými mozky.
Sdílet
Nejprve vysvětlení titulku – nejde o narážku na modrého ptáka v logu ODS ani o žádné jiné politické asociace. Prostě: kdokoliv si mohl povšimnout, že místo vrabců či sýkorek máme nyní ve městech spíše straky, ba i sojky. Lidí se prakticky nebojí (plachá sojka, dříve doklad „umu“ myslivců).
Německo-český výzkumný tým tvrdí, že jde opravdu o důsledek společenským změn. Podobný trend sice nastal i někde v bývalém Západním Německu a jinde v Evropě, zde se však projevil v mnohem menší míře.
Hlavní změny prostředí mají obnášet nárůst zelených ploch ve městech a naopak expanzi měst do svého okolí, kde vzniká zastavěná plocha měst satelitních. Inteligentní druhy dokázaly na rychlé změny zareagovat mnohem efektivněji než hloupější ptačí konkurence, využít příležitostí k expanzi do nově otevřených center. Dobře se ji žije v blízkosti lidí.
Naopak méně inteligentní druhy nedokázaly efektivně reagovat na to to, že jim ubývala stávající sídliště.
Samozřejmě lze přidat i další působící faktory, intenzifikaci zemědělství (ale nefunguje dnes spíše opak?) nebo klimatické změny (s tím lze opět pracovat víceméně jakkoliv). Výhody mají pak ptáci co nejméně vybíraví, ať už jde o jídelníček nebo toleranci teplotních výkyvů; to se však týká celé Evropy, nikoliv pouze bývalých komunistických zemí.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
– Co dravci, na rozdíl od situací v savčí říši ptačí dravci zřejmě nijak zvlášť inteligentní nejsou? Do měst se, zdá se, moc nešíří, museli zde být kvůli holubům speciálně vysazováni bez větších efektů…
– Velmi inteligentní jsou papoušci; tu a tam se objeví informace o koloniích papoušků, kteří dokáží u nás zimovat a snad se i množí. Do jaké míry je to pravda/výmysl?
– Co holubi ve městech? Působí jako extrakt hlouposti a přesto jich neubývá. Jde snad o výjimku z výše uvedeného trendu? Nebo holubi nejsou hloupí, jen většině lidí nesympatičtí? (viz poštovní holubi, to nějakou inteligenci asi vyžaduje)
– Havranů spíše ubývá, krkavců naopak, tam jde ale asi spíš o to, že jsou chráněni
– Opravdu ale každá změna prospívá inteligentním živočichům? Zde se odehrálo změn… Průchod fronty za druhé světové války, kolektivizace, intenzifikace zemědělství. Změny se děly pořád. Zmizeli (nebo skoro zmizeli) inteligentní vlci, medvědi, rosomáci, rysi, vydry…
– Města do okolní krajiny expandují asi skoro také kontinuálně, i když to třeba dříve nemělo podobu satelitních městeček. Znamenal zde rok 89 nějaký zásadnější přelom?
– Jak by to bylo u vodních ptáků? Jistě, přibývá kormoránů, volavek. Co racci? A jaký je zde vůbec „žebříček inteligence“?
Komentáře
02.11.2011, 17:29 waaj
Zkreslené uvažování
Jiří Antonín Votýpka Mám zkušenost se šířením ptáků jako myslivec,zoolog a biolog.To, že se šíří agresivní ("inteligentnější") havranovití ptáci do měst má na svědomí i změna v myslivosti po roce 1989.Před tímto rokem byla myslivost spíše "lidová"kde po příkladu myslivosti z let 1922-1940 byly vrány,havrani,straky i sojky redukováni jako škůdci na snůžkách koroptví,bažantů,křepelek i jiného drobného ptactva. Dělo se tak nejen při honech ale i při častých individuálních šoulačkách v revíru.Po roce 1989 se postupně z lidové myslivosti stává myslivost poplatková a až panská. Ubývá myslivců v revíru nejen těch co krmí, ale hlavně těch kteří při pravedelných pochůzkách tlumí škodnou.Havranovitých přibývá a obsazují další lokality včetně městských.Není ptáků inteligentnějších a méně inteligentních to je jen lidské hledisko z nadutosti o "panství nad tvorstvem" velmi špatné a zkreslující.
01.11.2011, 10:07 karel-i
Je to opravdu velkým mozkem,
nebo spíš nabídkou potravy? Je jasné, že když mizí dozrávající travní semena (pravidelně sekané trávníky a vysazování stromků), mizí z urbanizovaných ploch i strnadi, pěnkavy, vrabci apod. (chocholouši takto ze sídlišť zmizeli již koncem 70. let, dávno před změnou režimu); i kdyby byli sebechytřejší, nenašli by zde svou potravu. Naopak se na sídlištích s již vzrostlými stromy objevují drobní šplhavci a sýkory, sbírající na stromech hmyz (a neslyšel jsem, že by právě oni patřili k inteligentnějším). Nejlépe na tom jsou asi nespecializovaní ptáci (včetně hloupých holubů i chytrých krkavcovitých). Proto by mě zajímalo - je nějaká statisticky významná korelace mezi velikostí ptačího mozku a potravní nevybíravostí? "Inteligence" by snad mohla být užitečná pro druhý důležitý aspekt - místa pro hnízdění: Dá se předpokládat, že inteligentnější pták si dřív zvykne nepovažovat ruch města za ohrožující faktor. I tak může být důležitější nabídka potenciálních hnízdišť (půdy domů, větvoví stromů, nedostatek přirozených stromových dutin či vysokých travních porostů...).
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.