pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
R. Hoelzel z univerzity v britském Durhamu provedl následující srovnání. Porovnal vzorky mitochondriální DNA z archeologických nalezišť ze 4. a 11. století s těmi současnými, které našel ve veřejných databázích typu GeneBank. Zjistil přitom, že historické sekvence jsou mnohem rozmanitější než ty současné.
K tomuto posunu mohlo podle Hoelzela dojít samozřejmě náhodně – genetickým driftem. Hoelzel se však domnívá, že hlavní příčinou byly epidemie, které Británii (i další části Evropy) postihly ve 14.-17. století. Tyto choroby působily plošně, současně však zabíjely značně selektivně. Některé rodiny byly relativně ušetřeny, takže jejich genetická informace se pak začala šířit ve značné části populace (z tohoto hlediska je lhostejné, zda za relativní odolností určitých skupin stály faktory genetické nebo spíše společenské, výsledek, tj. posun k unifikaci genetické informace, je totožný).
Protože obdobný průzkum provedený v Itálii svědčí o tom, že genetická variabilita zde naopak oproti 7. století neklesla, zdá se, že morové rány dopadaly na různé evropské země různým způsobem (jakkoliv třeba jedna z epidemií „černé smrti“ byla přinesena z Orientu a do Evropy se dostala právě přes Itálii; je možné že kosmopolitní italská města, která měla s epidemiemi typu Justiniánova moru již své zkušenosti, dokázala obecně přijímat v případě ohrožení účinnější opatření). Jiným vysvětlením by byly rozsáhlejší migrace v oblasti jižní Evropy v pozdějším období.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Z hlediska lidských dějin jako takových se nejedná o informaci zase tak překvapivou. Podobných katastrof redukujících lidskou populaci se v minulosti nejspíš odehrálo více. Příslušné „hrdlo lahve“ způsobilo, že jsou si lidé obecně navzájem příbuznější než třeba šimpanzi.
– Důležité se zdá být, že britská současnost se srovnávala s 11. stoletím, tj. zde už nehrají roli Římané ani Anglosasové. Normanů přišlo s Vilémem Dobyvatelem na Britské ostrovy jen asi zanedbatelné množství.
– Ve výzkumu se ovšem mohl uplatnit i výběrový efekt (např. současní přistěhovalci mají jiné starosti než pátrat po svých předcích a poskytovat vzorky genetickým databázím apod.).
