Těžko si představit, k čemu by pouští písek mohl být živým organismům dobrý. Představíme si leda tak písečné bouře a smrt karavan nebo zasypaná mrtvá města… Nicméně saharský písek výrazně pomáhá životu v Atlantském oceánu.
Prvkem, který limituje růst oceánských mikroorganismů, bývá hlavně fosfor a železo (dusík dokáží sinice apod. na rozdíl od vyšších rostlin vesměs získávat fixací přímo ze vzduchu). Železo se oxiduje na trojmocnou formu, ta není příliš rozpustná a klesá do hlubin.
Podle zjištění vědců z University of Liverpool je to právě písek a další materiál přinášený větry ze Sahary, co dodává ve větší míře fosfor a železo, a tak způsobuje, že severní Atlantik kypí životem výrazně více než jižní část tohoto oceánu.
Protože fytoplankton absorbuje CO2 a nakonec ho může i „pohřbít“ na dně oceánu, je porozumění mechanismů, které mají vliv na jeho život, celkem důležité.
Zdroj: Eurekalert
Poznámka: Možná úvaha: více pouští – méně soudržný materiál – více živin v oceánech – více fytoplanktonu – více lapání CO2. „Rozšiř poušť, zachráníš planetu!“ 
Viz také:
Jak plankton pohřbívá CO2
Metabolismus oceánu: železo, vápník a sůl
Agúl – svědkové vysychání Sahary
