Student World

Lesní požáry v severních oblastech mírného pásu mohly podle dřívějších názorů přispívat ke globálnímu oteplování – do atmosféry se přitom dostával jako výsledek hoření oxid uhličitý. Mechanismus, jak požáry působí, může být ale právě opačný.
Na jednu stranu četnost požárů souvisí s klimatickými změnami – delší léta pod polárním kruhem, někde i sušší klima. Samotné požáry hrají ale v tomhle mechanismu spíše roli brzdy než zesilující zpětné vazby.
Australští vědci totiž nově prozkoumali oblast vypálenou ve střední Aljašce v roce 1999. Za použití počítačových modelů došli k závěru, že teplota v oblasti rok po požáru stoupne, rychle se ale vrátí zpátky na původní hodnotu a bude nadále klesat. A proč dojde k tomuto ochlazení? Především kvůli změně barvy z tmavých stromových porostů na relativně volné pláně jen s pahýly. Hlavně v zimě, kdy oblast bude nyní souvisle pokryta bílým sněhem, se teplo odrazí a oblast se začne ochlazovat. Díky tomu bude více sněhu a déle se udrží a ochlazení pokračuje. Za počáteční oteplení naopak mohou černé saze, ty ale do značné míry zmizí už po prvním tání sněhu.
Rostliny, které pak začnou pláň zarůstat, budou také v následující fázi světlejší než původní souvislý les.
Studie ovšem nenavrhuje záměrné lesní požáry jako cestu boje s globálním oteplováním.

Zdroj: New Scientist,
http://www.newscientist.com/article/dn10592-forest-fires-cool-northern-climates.html

autor Pavel Houser