Při rekonstrukci minulých událostí často zápasíme s problémem, který lze označit jako "potíž mokrého chodníku". Jednoho dne ráno uvidíme před domem mokrý chodník. Jak (proč) k tomu došlo? Mohlo pršet, nebo kolem mohlo projet kropící auto, nebo mohl soused zalévat květiny. Jak si máme vybrat?
Pokud všechny tři hypotézy "testujeme", jeví se nám jako oprávněné – opět všechny tři. Následkem deště skutečně chodník zmokne, stejně tak následkem kropícího auta. Všemi způsoby ke zmáčení chodníku dojít mohlo, to ovšem ještě neznamená, že k tomu některým z uvedených způsobů také došlo.
Na tento problém často narážíme v evoluční biologii, kdy dokážeme popsat, co se dělo (např. z paleontologických nálezů), ale bezprostředně nevidíme mechanismy, která se procesem stály. Samozřejmě si různé selekční tlaky dokážeme domyslet, a naše konstrukce působí logicky. Dokonce je můžeme v té či oné podobě i testovat.
Fakt, že A vyvolá B, ještě ale neznamená, že v minulosti bylo B vyvoláno právě působením A. Nezbývá než konstruovat experimenty tak, abychom dokázali jednotlivé příčiny od sebe odlišit. Musíme se tedy často soustředit na jejich "vedlejší" následky – tj. v případě chodníku se ptát, "co dalšího by ještě provedl déšť/kropící vůz kromě zmoklého chodníku".
(Zdroj: Matt Ridley: Červená královna, Mladá fronta, Praha, 1999)
