Proč náš imunitní systém nepřiměřeně reaguje na vcelku neškodné látky? Jaký je vlastně evoluční původ takové choroby, nebo spíše celé řady těchto chorob? Je alergie svým nositelům něčím výhodná?
Vstupní předpoklad: za chorobu je zodpovědný nějaký genetický defekt. Nyní existují dvě možnosti: jedná se prostě o genové poškození vzniklé mutací. V takovém případě se nedá nic dělat, protože mutace samozřejmě "sytí" genofond lidstva neustále. Pokud je alergií v moderní společnosti více než v minulosti, je to prostě vlivem snížené dětské úmrtnosti. Dnešní alergici mají slabší imunitní systém jako celek a před nástupem moderní medicíny by prostě v dětství podlehli nějaké infekci (či alergii) a nikdo by se o jejich poškození nedozvěděl.
První možnost jaksi "narazila" a není jak dále rozvíjet úvahy. Zkusme tedy druhou verzi: Alergie není dána pouze genetickým poškozením. Na to, aby se jednalo o pouhou chybnou mutaci, je příliš častá. Geny způsobující alergii musejí přinášet svým nositelům také nějakou výhodu. Jejich nevýhodné projevy jsou pak dány odlišností našeho "moderního prostředí" – původně se takto nechovaly.
Jaké jsou hypotetické výhody alergie? Především by mohla být komplementární s rakovinou – některé studie ukazují menší výskyt rakoviny mezi alergiky. Přebujelý imunitní systém tak chrání před účinky potenciálně škodlivých látek. Je to podobné jako falešné poplachy detektoru kouře nebo lekavost jako metoda obrany před predátorem – prostě se vyplatí být raději opatrný "příliš". Existuje také hypotéza, která soudí, že příslušný imunitní systém IgE nás původně chránil před parazitickými červy ze skupiny schisostom a taktéž zmírňoval útrapy soužití se štěnicemi, klíšťaty, blechami apod.
Nicméně to stále nevysvětluje, proč se imunitní systém plete spíše v městském prostředí – alergie byla masivněji zaznamenávána v Británii od počátku 19. století. Za možnou příčinu se dnes pokládají záclony a koberce, které jsou líhní roztočů. Děti držené v "čištěném" prostředí onemocní alergií údajně výjimečně. Na rozvoj alergie má vliv také strava, kterou děti jedí krátce po porodu (sporný je vliv protilátek obsažených v mateřském mléce). Uvažuje se o vlivu hustoty populace a souvisejícím přenosům viróz, především chorob dráždících dýchací cesty.
Je ovšem také možné, že činnost imunitního systému je tlumena i přímo tím, proti čemu byl původně určen – a že k rozvoji alergie tedy dochází prostě proto, že v prostředí např. nemáme schistosomy. Pokud by to byla pravda, znamenalo by to věru nelehkou volbu.
Zdroj: Randolph M. Ness, George C. Williams: O příčinách vzniku nemocí
