***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Nová hypotéza dává celý proces do souvislosti spíše s bojem proti parazitům a s pohlavním výběrem.
Lidská „nahota“ je mezi savci čímsi výjimečným, i když samozřejmě existují i další druhy postrádající ochlupení – třeba sloni či rypoš lysý. Dosud se předpokládalo, že člověk bez ochlupení dokázal na africké savaně mnohem lépe odolávat žhavým slunečním paprskům (ochlazoval se pocením). Pokud měl člověk k dispozici dostatek vody, mohl v horku většinu zvířat prostě uchodit – kořist nakonec padla vyčerpáním/přehřátím organismu. Předkům člověka pomáhala i vzpřímená postava – díky tomu se zmenšil povrch těla vystaveného slunci.
Evoluční biolog Pagel z univerzity v britském Readingu však nyní přichází s konkurenční koncepcí. Pagel řekl redaktorům New Scientistu, že termoregulační teorie podle něj neřeší jeden problém: ztráta ochlupení má totiž i svou druhou stránku – lidem je v noci kvůli tomu zima.
Pagel se proto domnívá, že ačkoliv se holá pokožka v rozpálené savaně jistě hodila, vlastní „selekční mechanismus“ stojící u ztráty ochlupení byl jiný. Ztráta srsti je podle něj jednak adaptací pro boj s kožními parazity, za druhé pak zvýrazňuje některé pohlavní znaky. Jedná se tedy o důsledek pohlavního výběru.
Pagel taktéž řeší odpověď na otázku, proč ten samý proces nenastal i u našich příbuzných lidoopů. Podle něj šlo o to, že lidé dokázali ztrátu srsti kompenzovat ovládnutím technologie – naši předkové si vyráběli oděv, naučili se využívat oheň apod.
Jak teorii testovat? Snad by se dalo analyzovat, zda populace dlouhodobě žijící v prostředí s větším množstvím parazitů jsou také méně ochlupené…
Poznámky:
– V souvislosti s hypotetickým pohlavním výběrem by snad šlo spekulovat, že naši předkové se také pohybovali po krajině relativně rozptýlení a mohlo být pro ně důležité dokázat rozeznat pohlaví na delší vzdálenost – což bylo umožněno právě ztrátou ochlupení. U člověka je navíc oproti lidoopům menší pohlavní dimorfismus (např. rozdíl velikosti mezi samcem a samicí – možná v souvislosti s tím se také objevily druhotné pohlavní znaky).
– Ad výroba oděvů a zvládnutí ohně. Otázka zní, kdy vlastně došlo ke ztrátě ochlupení. Pokud (což se zdá pravděpodobné, i když z fosílií to poznat těžko) jsme olysali krátce po přechodu k životu v savanách, pak by v článku uvedené argumenty stály trochu na vodě a nahotu by bylo třeba spojovat spíše s termoregulací. Navíc ani argument o tom, že bezsrstost by byla nevýhodná v noci, nepůsobí příliš přesvědčivě. Evoluce člověka probíhala v savanách, ne na pouštích s velkým rozdílem mezi denními a nočními teplotami…
– Poněkud obskurní teorie o „polovodní“ fázi v evoluci člověka dávala ochlupení do souvislosti s plaváním (chlupy nám prý rostou tak, abychom mohli dobře plavat). Dnes tuto hypotézu zřejmě nezastává už skoro nikdo.
– Za pozornost by snad stálo problém postavit i jinak: Dobře, olysali jsme. Proč nám ale některé patrie zůstaly ochlupené? Vlasy, ohanbí… Protože vousy rostou pouze mužům, zde se selekce pohlavním výběrem přímo vnucuje. Knír a vous je tedy snad lidskou obdobou pavího ocasu… A co vlasy? Sice chrání před sluncem, jenže zase vedou k přehřívání…
