Celkem jednoduchý protein delta-FosB můře výrazně zvýšit schopnost zvládat stres – stačí zvýšit v mozku jeho koncentraci. Zatím testováno pouze na myších, ale u člověka by tomu mohlo být podobně…
Výzkum provedený týmem, který vedl Olivier Berton z University of Texas, probíhal následujícím způsobem. Vědci nejprve podrobili myši mírným elektrickým ranám a zjišťovali, jak se která bude snažit této nepříjemnosti vyhnout. Ukázalo se, že nejsnaživější z nich měly na konci experimentu v mozku zvýšenou hladinu proteinu delta-FosB. Následoval samozřejmě pokus „kauzalitu“ obrátit. Výzkumníci vzali tedy neškodný virus s přidanými sekvencemi pro tento protein a aplikovali ho myším do mozku. Aby se vyloučilo, že virus přece jen může dělat i něco jiného, kontrolní skupina myší byla infikována původním virem bez vložených genů pro delta-FosB.
Následně byly myši opět vystaveny nepříjemnostem v podobě elektrických ran. Po pár dnech jim byla ale dána možnost, jak se z tohoto prostředí vymotat a najít cestu (tj. dvířka z kotce) ven. Jak se dalo čekat, myši se zvýšenou hladinou proteinu v mozku dokázaly tento úkol zvládnout výrazně častěji. Interpretace by mohla znít, že delta-FosB zvyšuje odolnost proti stresu, takže ten potom neparalyzuje kognitivní schopnosti. S vyšší hladinou proteinu v mozku myši lépe stres zvládaly a ve výsledku i dokázaly odstranit jeho příčinu. (Třetí skupina, myši nikdy nestresované elektřinou, zvládla úkol vymotat se z „nebezpečné“ zóny úplně v pohodě.)
Jak přesně delta-FosB v mozku působí, to není zatím známo. Předpokládá se, že spouští syntézu peptidu P, který by pak snad mohl být zodpovědný za konečné účinky. Hladina peptidu P podle některých výsledků koresponduje i s depresivními stavy u člověka, ani o tom však nic přesnějšího zatím nevíme. Každopádně mezi lidmi existuje genetická variabilita z hlediska toho, kolik proteinu delta-FosB si v mozku syntetizujeme. Lze proto předpokládat, že s vyšší hladinou bychom mohli snášet stresové situace lépe. Ještě je třeba dodat, že při procesu nejde o potlačení bolesti jako takové (tedy že by se jednalo o nějaký „tlumivý prostředek“). Obě skupiny myší na elektrické rány reagovaly podobně. Nehrozí tedy, že by došlo k otupení vůči bolesti, jehož vedlejším efektem by mohla být absence určitých reflexů a zvýšená pravděpodobnost poškození organismu.
Koncentrace proteinu delta-FosB souvisí spíše se schopností vydržet stres, když s nim stejně nemůžeme nic dělat, a přitom si nenechat paralyzovat kognitivní funkce a v případě možnosti je použít, nepropadnout trpné pasivitě, ale dále se snažit. Známe jistě řadu situací, v nichž by se nám tato schopnost hodila.
Zdroj: New Scientist
