Vědci již dříve dokázali chemicky syntetizovat bakteriální genom i přenést genom z jedné bakterie do druhé (viz např. článek Úspěšné přenášení bakteriálního genomu sem a tam). Nyní obě metody spojili a syntetizovaný genom nainstalovali namísto toho původního. Vytvořili tak „syntetickou“ buňku, třebaže přesněji řečeno syntetický je jenom její genom, nikoliv organely. Synteticky vznikly molekuly DNA i chromozomy, do nichž jsou zabaleny.
Vzorem pro syntetický genom byla bakterie M. mycoides, nicméně sekvence byly upraveny – nejde ale o nový genom navržený na zelené louce, jen o modifikaci již existujícího. Genom byl vložen do vykuchané bakterie Mycoplasm capricolum a bakterii „ovládl“, tj. začala se chovat jako M. mycoides (i když několik genů bylo při „nabootování“ genomu porušeno).
Po pravdě řečeno, ani celý postup se neodehrál úplně uměle. V současnosti nejsou k dispozici techniky, které by dokázaly vyrobit potřebně dlouhé molekuly DNA s požadovanou přesností. V laboratoři se proto syntetizují kratší úseky a ty se pak vloží do kvasinek či bakterií a nechají propojit prostřednictvím jejich enzymů.
Venterův tým plánuje postupně konstruovat organismy s požadovanými vlastnostmi – třeba řasu, která by při fotosyntéze klasicky vychytávala CO2, ale jejím produktem by pak byly v rafinériích zpracovatelné uhlovodíky. (Poznámka: Řada je ovšem eukaryotický organismus s delším genomem, ale i složitějším uspořádáním DNA do chromozomů.)
Článek na toto téma vyšel v časopisu Science. J. Craig Venter Institute na některé z použitých technik podal žádost o patentování. Výzkum finančně podpořila společnost Synthetic Genomics.
Zdroj: ScienceDaily
