Profesor antropologie Stanley Ambrose z University of Illinois nyní celý problém trochu zamotává. Je totiž jedním se spoluautorů studie, podle níž Ardipithecus ramidus chodil asi před 4,4 miliony let vzpřímeně (to není nic divného, to zřejmě chodil už starší sahelantropus, tj. bipedie se objevila pravděpodobně prakticky ihned poté, co se od sebe oddělily větve vedoucí k lidem a šimpanzům, ne-li dokonce ještě dříve – viz článek Společný předek člověka a šimpanze: mohl chodit po dvou?). Podle vědců ale tehdy obýval lesní oblasti na území dnešní Etiopie, nikoliv savany.
Traviny a stromy, respektive obecně i živé organismy, které se jimi živí, totiž obsahují různý poměr mezi izotopy uhlíku C12 a C13. Tento poměr se dá zjistit i ve fosíliích a z toho odvodit, čím se dotyčný tvor živil, a tedy i kde žil. Ambrose analyzoval nejen přímo kosti Ardipitheka, ale vzorky půdy, kde byly nalezeny.
A výsledek? Ve stravě Ardipitheka byl jen o málo větší podíl „nelesních“ rostlin a zvířat než u šimpanze. V tomto se výrazně lišil od o něco pozdějších australopitéků. Bipedie se tedy objevila ještě předtím, než naši předkové „slezli ze stromů“ (Ardipithecus ramidus žil v lese a se svýma dlouhýma rukama jistě stále hodně šplhal po stromech), což poněkud omezuje mechanismy, jimiž mohla vzniknout. Asi to nebylo kvůli rozhledu…
Zdroj: University of Illinois
Obrázek: ilustrační, jde o šimpanze, nikoliv rekonstrukci Ardipitheka
