Po nějaké době se na Scienceworldu opět podíváme na novinky ze světa vědy o psech.
V Current Biology letos vyšel článek, podle něhož pes nemává ocasem symetricky. Vrtí-li (spíše) doleva, převažují u něj negativní pocity – a naopak. Pocitem se přitom myslí především nálada samotného psa, nemusí tím vyjadřovat vztah k tomu, koho míjí. Autoři výzkumu vysvětlují tuto skutečnost tím, že vrtění ocasem doleva odpovídá aktivaci pravé hemisféry, spojené např. s pocity strachu a agrese. U psa stejně jako u člověka fungují hemisféry převráceně, tj. levá odpovídá pravé polovině těla.
Pes se nejenom takto chová sám, ale dokáže tyto pocity číst i u jiných psů; setká-li se se psem vrtícím ocasem doleva (tedy vlastně – z pohledu psa se ocas druhého psa pohybuje v pravé části jeho zorného pole), začne být také neklidnější a zrychlí se mu tep srdce. Nicméně samotná signalizace psa v podobě směru vrtění ocasu je nevědomá; nejde o signál, pes si není vědom toho, kam ocasem vrtí (tedy jistě – v jakém smyslu si je pes čeho vědom?).
Výzkum provedl Giorgio Vallortigara z italské University of Trento. Testování se provádělo jak se skutečnými psy, tak i s jejich promítanými siluetami.
Zajímavé v této souvislosti je, že v roce 2010 vyšel v časopisu Laterality naopak text, podle něhož je pes vrtící ocasem na levé straně naladěný více přátelsky než při vrtění napravo. Toto testování bylo prováděno pomocí robota připomínajícího psa, který vrtěl ocasem jen na jednu stranu. Následně se testovala reakce psů. Asi sotva mohou platit oba závěry současně.
Je možné, že rozlišování pravé a levé u psa není dáno jen „biologicky“, hemisférami, ale jde i o naučené chování vyplývající z toho, že levou a pravou rozlišují lidé. Na vodítku bychom přirozeně měli psa u pravé nohy, někdy se vodí u levé (což je možná pozůstatek vojenských, loveckých apod. psů, v pravé ruce je zbraň?). Když se člověk se psem míjí s jiným člověkem se psem, bylo by logické mít psa vpravo (aby od sebe byli dál). Po silnici chodíme nalevo, z tohoto hlediska dává smysl mít psa vlevo. Každopádně, kdybychom brali v potaz hemisféry, na jaké straně by tedy pes měl spíš chodit? Možná by měl na svého pána hledět spíše pravým okem?
Vyplývá z asymetrie hemisfér u psa třeba něco pro výcvik nebo pro uspořádání veterinárních ordinací?
Při systematičtějším osobním testování jsem však žádnou asymetrii ve vrtění ocasem nezaznamenal. (Otázka: má pes tendenci používat přednostně jednu tlapu, třeba když do člověka šťouchá? Dávání pac je asi jiný případ, to už je naučené.)
Zdroj: Phys.org a další
