—článek původně vyšel před 5 lety, kdy bylo výročí ještě kulatější.
Owen se narodil v Lancasteru, v pěti letech ztratil otce; v mládí se všelijak protloukal, dal se k námořnictvu, ale pak se rozhodl vystudovat medicínu. Po studiu na Univerzitě v Edinburghu, aniž by ovšem získal vědecký titul, si neotevřel lékařkou praxi, ale namísto toho se začal důsledně věnovat anatomii, jejíž přednášky ho na Univerzitě uchválily. V oboru srovnávací anatomie pracoval i po svém odchodu do Londýna, kde se podílel na uspořádání Hunterových sbírek koster. V té době začal přednášet na Královské chirurgické koleji (Royal College of Surgeons), a to nejen pro studenty medicíny, ale i pro širší veřejnost (tzv. hunteriánské přednášky, v nichž veřejnost seznamoval s poznatky z anatomie). Tyto přednášky si ve viktoriánské společnosti brzy získaly věhlas a po svém návratu z pětileté cesty kolem světa (1831-1836) je navštěvoval i Chares Darwin.
K největším zásluhám Richarda Owena patří, že shrnul dosud značně roztříštěné poznatky z anatomie, zejména francouzské a německé, do jednoho propracovaného systému. Je pokračovatelem francouzského přírodovědce Georgese Courviera (1769-1832), který jako první hájil teorii, že v minulých geologických dobách žilo na zemi jiné tvorstvo než dnes. (Courvier byl ovšem také zastáncem Linnéova názoru o neměnnosti druhů a jejich stvořením Bohem; tyto myšlenky sice Owen nepřijal, ale přesto zastával přísně anti-darwinovský postoj.) V Courvierově díle pokračoval uveřejněním třísvazkové Srovnávací anatomie a fyziologie obratlovců (Comparative Anatomy and Physiology of Vertebrates, 1866-1868).
Owen studoval analogii a homologii orgánů, zvláště u obratlovců. Jako jeden z prvních se rovněž věnoval popisu a utřídění fosílií vyhynulých zvířat, zvláště z období Jury. V roce 1842 vytvořil název dinosaurus, který prosadil nejen ve svých přednáškách, ale i v základním čtyřsvazkovém díle Dějiny britských fosilních plazů (History of British Fossil Reptiles, 1849-1884). Spolu se svými spolupracovníky sestavil na základě fosilních nálezů i první model vyhynulého veleještěra. Významná je i jeho monografie o vyhynulém druhu létajících ještěrů Archeopteryx (1863).
Spor o fosílie byl jedním z velkých vědeckých sporů, který rozněcoval ranou viktoriánskou společnost. Owen jen vlažně souhlasil s francouzským učencem Jeanem-batistem de Lamarckem (1744-1829), který jako první načrtl evoluční teorii, tedy vývoj organismů od nejjednodušších k nejvyšším, včetně člověka. Zároveň až do své smrti příkře odmítal darwinismus. Tato skutečnost patří k paradoxům doby, nutno ale poznamenat, že pozornost evoluce a přírodní výběr zvlášť nebyly v té době zdaleka tak samozřejmou věcí, jak se zdá dnes. Dokonce i renomovaní přírodovědci souhlasili např. s knihou Omphalos (1857), v níž Charles Gosse, člen Královské společnosti nauk, podporoval náboženský pohled v přírodovědné bádáním dokazováním teorie, že v den, kdy Bůh stvořil Adama, stvořil také všechny fosílie a zaniklé formy života.
Owenova hvězda stoupala na vědeckém nebi; brzy byl pokládán za nejvýznamnějšího přírodovědce a tento obor vyučoval nejen na univerzitách, ale seznamoval s ním např. i děti královny Viktorie. Na druhé straně vešla ve známost jeho povýšenost, arogance a nesnášenlivost. Nejvíce se tyto jeho vlastnosti projevily po úspěchu Darwinovy knihy O původu druhů (On the Origin of Species, 1859), kterou Owen, zřejmě veden žárlivostí na Darwinovu vzrůstající popularitu, zcela rozcupoval. Sám Darwin to komentoval slovy: „Londýňané vědí, že Owen je posedlý závistí, protože se o mé knize tolik mluví.“
V roce 1856 začal Owen pracovat v Britském královském muzeu a všechny síly věnoval kampani na založení samostatné přírodovědné sekce v muzeu. To se mu nakonec povedlo, když v roce 1873 v nové budově v jižním Kengsingtonu vzniklo muzeum zaměřené na přírodovědné obory, dnes Natural History Museum (http://nhm.ac.uk).
Richard Owen (1804-1892) zůstává kontroverzní osobností přírodovědy. Na jedné straně stojí jeho nesmírně přínosné dílo v oborech srovnávací anatomie a paleontologie, na straně druhé přece jen překvapuje, jak se bránil logickému zobecnění zjevných poznatků, které předložil Charles Darwin.
Poznámka Pavel Houser: Nebyl to právě Owen, kdo zorganizoval poněkud bizarní piknik odehrávající se uvnitř dinosauří kostry?
