Sbírka vodních a mokřadních rostlin (SVMR) v Úseku ekologie rostlin Botanického ústavu AV ČR v Třeboni byla založena jako sbírka československých vyšších vodních rostlin v roce 1976. Na tomto pracovišti, do r. 1987 známém jako Hydrobotanické odd. BÚ ČSAV, je trvale prováděn výzkum v oborech ekofyziologie, produkční ekologie, geobotanika, fytocenologie a taxonomie vyšších vodních a mokřadních rostlin a řas. Z uvedeného pracovního zaměření vyplynula potřeba zřídit omezenou SVMR.
Rozsah druhů ve Sbírce se od té doby značně rozšířil, v sezóně 2001 měla přibližně 350 druhů, hybridů nebo kultivarů. Většina těchto položek (> 90 %) jsou druhy domácí v ČR, ostatní jsou hlavně ze střední Evropy. Je tedy zaměřena na vodní a mokřadní druhy mírného pásu a podíl subtropických druhů nebo druhů z jiných kontinentů je okrajový. Velký počet druhů činí ze SVMR největší sbírku domácích druhů vodních a mokřadních rostlin v Evropě a jednu z největších na světě. Několik významných botanických zahrad v západní Evropě sice také udržuje mnoho desítek domácích druhů vodních a mokřadních rostlin, ale sortiment je obvykle soustředěn na ozdobné druhy.
Sbírka obsahuje vyšší rostliny i parožnatky (Charophyta), jsou v ní zastoupeny všechny ekologické formy vodních a mokřadních rostlin: kořenující i bezkořenné ponořené druhy, druhy s listy vzplývajícími na hladině, volně plovoucí i vynořené druhy, vytrvalé i jednoleté (terofyty). Jsou v ní všechny české masožravé rostliny a mnoho rašeliništních a slatiništních druhů. Její součástí jsou velmi běžné i kriticky ohrožené velmi vzácné druhy, z nichž některé již téměř vymizely z flóry ČR. Obsahuje výjimečně i takové druhy, které vymizely z české flóry v posledních desetiletích (např. Aldrovanda vesiculosa, Pilularia globulifera, Typha minima). I přes trvalou obnovu druhů v SVMR může přibližně 15-30 citlivých druhů každý rok v seznamu chybět. Nejproblematičtější rostliny pro spolehlivé pěstování jsou vodní jednoleté druhy, okřehky anebo druhy chladných tekoucích vod (např. lakušníky).
Sbírka není z praktických důvodů otevřena pro širokou veřejnost jako botanické zahrady, ale záměrem ÚER je zpřístupnit ji specialistům a studentům. Každoročně ji navštíví desítky exkurzí žáků základních i středních škol, studenti našich i zahraničních univerzit a také účastníci školicích kursů UNESCO v oboru limnologie. SVMR slouží jako genová banka pro vzácné a ohrožené druhy rostlin, poskytuje studijní a pokusný materiál a materiál pro určování a botanické ilustrace a je využívána k výuce botaniky a rostlinné ekologie. Byly zde založeny záchranné kultivace asi 30 ohrožených druhů, rostliny 17 druhů z těchto kultivací byly v posledních 6 letech využity k repatriacím a introdukcím hlavně v CHKO a Biosférické rezervaci Třeboňsko. Jako doplněk k SVMR je ve vytápěném skleníku umístěna sbírka asi 65 druhů (sub)tropických masožravých rostlin.
Vlastní Sbírka zabírá plochu asi 4 arů a konečnou technickou úpravu získala v r. 1997. Druhy z mírného pásu rostou venku, kdežto několik (sub)tropických druhů je přes zimu umístěno ve skleníku. Každý druh je obvykle pěstován v jednom větším plastovém květináči, vloženém do velkých nádrží. Statné druhy bažinných rostlin, např. rákos, orobince, ostřice, aj., rostou samostatně v menších laminátových nádržích, které jsou zapuštěny do země pro letní i zimní teplotní stabilizaci. Malé druhy vodních bublinatek (Utricularia) rostou ve třílitrových akváriích, plovoucích na hladině v chladicí vodě ve velké nádrži. Jejich zimní pupeny (turiony) přezimují v chladničce.
Kořenující druhy vodních rostlin rostou v hlubších nádržích (65 cm) a přezimují pod vodou. Během zimních mrazů se sice vytváří led až 40 cm silný, ale většina rostlin dobře přezimuje. Sezonní stínění vodních rostlin dřevěnými laťkami chrání rostliny před přehříváním a omezuje růst vláknitých řas, jež jsou zásadním problémem pro pěstování ponořených druhů. Jediným účinným způsobem je opakované ruční odstraňování vláknitých řas. V létě může pH v některých nádržích převýšit hodnoty přes 10, což způsobuje fotosyntéza řas. Někdy snižujeme pH přidáním etanolu (asi 10-20 μl.l-1) nebo škrobu (asi 20 mg.l-1) do nádrží. K zalévání a doplňování vody se používá měkká vodovodní voda. U bažinných rostlin se pískové substráty obvykle vyměňují po 2-3 letech. O sbírku se stará jeden technický asistent a dva odborní vedoucí (autoři tohoto příspěvku).
Od roku 1998/99 je přibližně 120-200 semen z SVMR pravidelně zařazováno do Indexu Seminum, vydávaného v Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích. Náš rostlinný materiál je vyměňován s jinými sbírkami nebo poskytován různým světovým pracovištím pro studijní účely. Seznam položek Sbírky i základní informace o ní jsou k dispozici na webové stránce Úseku ekologie rostlin AV ČR www.butbn.cas.cz.
Podle Akademického bulletinu 6/2002, obrázky najdete na http://www.kav.cas.cz/press/stranky/archiv/ab/2002/6/sbirka.htm.
