Dnes se ještě jednou podíváme na Oetziho, zamrzlého muže z alpského ledovce. Tentokrát se spíše než na konkrétní problém zaměříme na několik (subjektivně) zajímavých střípků, které ve své knize uvádí rakouský archeolog Konrad Spindler. Jak vypadal neolit a eneolit v oblasti Alp?
– Alpské kopce byly vypásány seshora. Původně byly využívány vyšší polohy, teprve v pozdějších dobách dorazilo pastevectví i do níže položených oblastí – zde bylo třeba vypálit les. Nicméně osídlení Alp a hospodářské využití prakticky všech výškových stupňů začalo už v mladší době kamenné.
– Protože ovce a kozy si příliš potravně nekonkurují, stáda obou druhů se často pasou společně. Poměr závisí na konkrétní oblasti, obvykle však převládají ovce (kozy jsou mnohem extenzivnější, spíše než trávu ožírají mladé výhonky a větší množství koz je schopno území zcela zpustošit – jak se také stávalo na ostrovech, kde je jako živé zásobárny masa zanechávali v dobách zámořských objevů evropští námořníci).
– I malé stádo ovcí a koz potřebuje ke své obživě velké území a pastýři s ním musí putovat často až stovky kilometrů. V létě žijí osamoceně (jeden či dva, obvykle se psy), vracejí se se stádem v době žní. "Letním pastýřem" byl podle všeho také muž z ledovce, slavný Oetzi.
– Ovce a kozy pasené na místě vypáleného lesa brání stromům opět vyrůst, jednou zničený les se již proto obnovuje dosti obtížně. Lidé údajně také vypalovali les proto, aby zahubili či vyhnali z úkrytů šelmy ohrožující stáda – např. vlky.
– I prasata bývala v létě vyháněna na pastvu. Přitom často docházelo ke zpětnému křížení s divočákem. Totéž se dělo u koz a ovcí, kde hrozilo, že do stáda se překříží muflon nebo kozorožec. Zatímco u prasat chovaných na maso nemělo přimíšení divokého druhu žádné zvláštní následky, u koz a ovcí se mohlo snadno projevit ztrátou dojivosti, kvality vlny apod.
– Prasata a krávy se vyhánějí na pastvu pouze do bezprostředního okolí vesnic.
– Psi na sídlištích sloužili nejen jako pomocníci při lovu a pastvě, ale také likvidovali odpad. Z tohoto důvodu možná lidé psy/vlky vítali ve svém okolí do určité míry již v paleolitu. Příslušný mechanismus mohl stát i u domestikace psa.
– Koně se zpočátku používali k tahu. Teprve později někoho napadlo na nich také jezdit. Není však prokázáno, že by v evropském eneolitu byl již kůň používán. Dokonce ani vozy a kola ještě nemusejí být důkazem, protože jaké tažné zvíře byl využíván i skot.
Zdroj: Konrad Spindler: Muž z ledovce, Mladá fronta, Praha, 1998
