Známe tedy souvislosti toxoplazmy s úmrtností na dopravní nehody i podezřívavostí, sexuálním chováním i rizikem sebevraždy. Prvoka prakticky ve všech případech pokládáme za škůdce, který odhadem promořuje až třetinu populace – neškodí ale obvykle (výjimky: nákaza během těhotenství) zase tolik, aby probíhala selekce na větší imunitu proti nákaze.
David J. Bzik a Barbara Fox z Geisel School of Medicine v Dartmouthu ale nyní přišli s tím, že toxoplasma může svému hostiteli i prospívat. U zdravého člověka vyvolá takovou odpověď imunitního systému, která zvyšuje odolnost proti rakovině. Vznik a šíření nádoru může být totiž spojeno s vypnutím obranných reakcí organismu, toxoplasma ale imunitní systém zase nastartuje, protože tělo začne ve zvýšené míře produkovat např. T lymfocyty, které fungují jako zabijáci podezřelých buněk.
Experimenty probíhaly na myších s agresivním kožním melanonem a rakovinou vaječníku. Nebyl jim aplikován živý parazit, ale spíše odpovídající „očkovací vakcína“ zvaná CPS. Jde o parazita modifikovaného tak, aby se v hostiteli nemohl replikovat – mimo laboratorní kultivační médium není schopen ani růst. Při aplikaci běžné toxoplasmy může živočicha s rakovinou akutní fáze infekce dorazit, CPS ale prý vyvolá příslušnou imunitní odpověď bez dalších negativních účinků. Až 90 % pokusných myší následně jinak téměř bezvýhradně smrtelnou rakovinu přežily… Můžeme jen doufat, že příslušná technika se rychle začne testovat i na lidech.
Zůstává řada nejasností a námětů pro další výzkum:
– Čím je vlastně toxoplasma tak speciální? Nejde o bakterii, ale eukaryta, nicméně jiní parazitičtí prvoci či kvasinky s imunitním systémem hostitele nic podobného podle všeho neprovádějí? (Poznámka: Jak se to liší od vlivu jiných parazitů na imunitní systém? Viz např. myšlenky potlačovat alergické reakce tasemnicí.)
– Uvažuje se dokonce o tom, že získaná imunita proti rakovině by mohla být trvalá. (Proč? Mají snad něco takového lidé infikovaní běžnou toxoplasmou?) Možná jednou u člověka bude vakcína podobná CPS aplikována i preventivně.
– Jednou z možností je provést příslušnou infekci CPS mimo tělo pacienta na jeho vlastních předtím odebraných buňkách, tyto buňky pak namnožit a aplikovat je přímo na místo nádoru nebo do krve.
Zdroj: MedicalXpress.com
Poznámka: Obvykle se uvádí, že toxoplazma chce zmanipulovat např. myš tak, aby se zvýšila pravděpodobnost jejího sežrání kočkou (zpomalení reakcí atd.). U člověka se prostě jedná o parazitův omyl a slepou uličku, nás kočka nesežere (a smrtící automobil toxoplasma infikovat nedokáže); toxoplasma ovšem nepozná, v jakém je hostiteli.
Nicméně příslušné „jednání“ toxoplasmy mohlo mít v minulosti svůj smysl i v případě člověka – on takový autralopitékus se určitě stával kořistí lvů a tygrů.
