V PNAS a Science vyšly články o evoluční historii enzymů pro odbourávání alkoholu. Geny kódující účinné enzymy pro metabolizaci etanolu se prý měly objevit asi před 10 miliony let, i když je to celé trochu komplikovanější. I třeba lemuři a paviáni mají nějakou verzi enzymu alkoholdehydrogenázy, ovšem méně účinnou. Štěpení alkoholu pak probíhá pomalu.
V lidské evoluční linii se lepší alkoholdehydrogenáza objevila v době, která podle všeho předcházela rozdělení na člověka+šimpanze a gorily, ovšem orangutani se odštěpili již dříve, takže alkohol tolik nezvládají. Schopnost metabolizovat alkohol má samozřejmě pro tvory živící se ovocem včetně kvasících plodů spadlých na zem svůj význam, jakkoliv proč by se to mělo hodit více gorilám než orangutanům, to už skutečně jasné není. Nejspíš prostě náhoda.
Opíjení zvířat představuje pochopitelně populární téma, viz třeba kontroverze kolem toho, zda se v přírodě opíjejí sloni. Čistě evolučně je to asi tak, že adaptivní je schopnost konzumovat něco s alkoholem a přitom se pokud možno vůbec neopít (ožralého slona sežerou možná i hyeny, ožralého šimpanze zabijí jiní šimpanzi). Naopak dnes má možná omezená tolerance k alkoholu u člověka i něco do sebe, k dosažení příslušného efektu v mozku toho stačí méně a ušetří se peněženka i játra. Samozřejmě je zde ve hře řada faktorů, aktuální subjektivní příjemnost, míra následných kocovin i to poškození jater…
Experiment, zda si opilství více užijí orangutani s méně účinným enzymem nebo gorily, by byl asi označen jako týrání. Ale je tu i opíjení koní, psů, dá se to vnímat tak, že to němým tvářím podobně jako lidem život naopak zpříjemňuje. Tolik tedy silvestrovské téma.
Zdroj: The Register a další
