Do jezírka jsme vysadili malou populaci ryb. V sousedním jezeře žije početnější populace téhož druhu. Naše ryby se mohou rozmnožovat sexuálně i asexuálně. Jak se bude lišit situace v obou jezerech, kde bude jaký způsob převažovat?
Přijmeme pracovně hypotézu, podle které je hlavní příčinou sexu potřeba zachovávat genetickou variabilitu v boji s parazity, tj. zajistit do další generace přenos genů, které se teď příliš nehodí, ale zítra by mohly. Co z toho vyplývá?
V malé populaci navzájem příbuzných živočichů nebude mít sex zvláštní smysl (i pokud pomineme problém, že tímto způsobem se budou často potkávat recesivní alely samy o sobě neškodné, ale smrtící ve své kombinaci). Genetické variability stejně nebude možné dosáhnout.
Menší, navzájem blízce příbuzná populace bude tedy relativně preferovat asexuální rozmnožování – a naopak.
(Zdroj: Matt Ridley: Červená královna, Mladá fronta, Praha, 1999)
Poznámky: Pokud by jezero obývané malou populací bylo relativně "volné", pak by pro organismy bylo také výhodné nasadit co nejrychlejší způsob množení, které umožní obsazení zatím prázdných nik. Rychlejší je samozřejmě expanze založená na nepohlavním rozmnožování.
V této souvislosti by také šlo uvažovat o příbuzenských klanech, založených vždy jedním párem, jehož potomci se prakticky nemísí s ostatními klany (tak to funguje např. u řady hlodavců). Situace by zde, zdá se, byla připravená pro vznik mutace, která by umožnila také asexuální rozmnožování. U savců nicméně nebyl takový jev zřejmě nikdy pozorován.
