Vědci z Yallské univerzity dospěli k závěru, že predátoři sní častěji než jejich kořist? Co by mohlo být příčinou této na první pohled podivné korelace?
Výklad první: Během snu je zvíře mnohem více paralyzováno a nereaguje na vnější podněty. Zvířata, která se stávají kořistí, mají proto veškeré důvody preferovat bezesný spánek. (pro tuto možnost by svědčilo, že vodní savci nesní prakticky vůbec – v oceánu neexistují prakticky žádné úkryty a je tedy třeba být stále ve střehu; zajímavé by bylo zjistit, zda sní živočichové, kteří se ani ve vodním prostředí již prakticky nemají čeho bát, např. vorvaň či kosatka)
Výklad druhý: Sny souvisejí obecně s inteligencí, slouží k přerovnávání vzpomínek, tvorbě asociací atd. Obecně tedy sní spíše druhy evolučně pokročilejší – a to jsou právě šelmy.
(Zdroj: Carl Sagan: Draci z ráje, Eminent, Praha, 1999)