Univerzální („triple-stack“) rýže by se nemusela hnojit, pěstovat by měla jít téměř bez ohledu na vrtochy klimatu/počasí. Za projektem stojí kalifornská společnost Arcadia Biosciences.
Gen pro toleranci k soli pochází z huseníčku (Arabidopsis thaliana, modelová rostlina genetiků), gen podporující toleranci k nedostatku vody poskytla půdní bakterie Agrobacterium tumefaciens. Gen umožňující efektivnější nakládání s dusíkem byl vzat z ječmene.
Podle International Rice Research Institute sucho postihuje 23 milionu hektarů rýžovišť v jižní a jihovýchodní Asii a působí celosvětově škody 13 miliard dolarů. V Indii bývá kvůli suchu každoroční úroda rýže nižší prý až o 40 %. Příliš soli v půdě je celosvětově na 800 milionech hektarů. GMO rýže od Arcadia Biosciences dosahuje oproti nemodifikované odrůdě, z niž byla připravena, výnosy vyšší o desítky procent. Největší rozdíl je v zasolených půdách. Zatím jde pouze o tvrzení, Arcadia však chce své výsledky publikovat v recenzovaném časopisu. Podobně by firma chtěla vytvořit univerzální varianty pšenice a kukuřice.
V USA se loni začala pěstovat GMO kukuřice optimalizovaná na sucho. Letos by se v Indonésii měla objevit i podobně odolná cukrová třtina.
GMO technologie se zatím využívají spíše k vytvoření rostlin odolných proti škůdcům, chorobám či herbicidům, je ale logické takto zvyšovat i schopnost rostlin odolávat nepříznivému prostředí.
Zdroj: NewScientist
Poznámka: Ad rýže odolná proti suchu. Rýže se obvykle sází do bahna či přímo do vody. Odolnost vůči suchu znamená podmínky v pozdější fázi růstu? Nebo ji lze sít třeba jako obilí?
