Celou řadu těchto fosilií velikosti do zhruba lidské dlaně (až 12 cm) se od roku 2008 podařilo objevit v západoafrickém Gabunu nedaleko Franceville. Výzkumný tým vedl Abderrazak El Albani z Laboratoire Hydrogéologie, Argiles, Sols et Altérations (CNRS/Université de Poitiers). Výsledky byly právě publikovány v Nature a dostaly se i na obálku tohoto časopisu.
Pokud se objev i datování potvrdí, bude to znamenat významné přepsání celé evoluce. V té době měly teprve vznikat první eukaryota nebo v nejlepším případě nejstarší titěrné mnohobuněčné organismy, žádný komplexní mnohobuněčný život. V Gabunu se však nalezly pozůstatky celé fauny, tj. souboru řady různých organismů různé velikosti a tvaru. Žily tehdy na dně v relativně mělké mořské vodě (asi 20 až 30 metrů).
Teoreticky je sice možné, že příslušné „otisky“ jsou pozůstatkem bakteriální kolonie, podle vědců jde však o skutečné 3D struktury, nikoliv o povlaky. Podobně jako u Ediakary v podstatě vůbec netušíme, co byly tyto organismy zač a zda mají nějakou příbuznost se současnými skupinami živočichů.
Zajímavé je, že vývoj komplexnějších forem života před 600 miliony let se dával do souvislosti s růstem koncentrace kyslíku v atmosféře. Ten se před 2,1 miliardami let objevil v atmosféře ve větší míře zřejmě poprvé, takže obě události by mohly souviset. Před 1,9 miliardou let ovšem koncentrace kyslíku v atmosféře zase prudce poklesla – znamená to snad, že celá fauna vyhynula a mnohobuněčný život musel začínat znovu?
Foto: Credit: Copyright CNRS Photo Library / A. El Albani & A. Mazurier
Zdroj: ScienceDaily