V červnovém čísle Scientific American se objevily minimálně dva zajímavé materiály.
Článek Zastavil člověk dobu ledovou (autor William F. Ruddiman) přináší hypotézu, že koncentrace skleníkových plynů začala růst už asi před 8 000 lety, ačkoliv by podle "historických" křivek měla v té době klesat a Země se měla ubírat do dalšího glaciálu (to alespoň na základě analogií z předcházejícími cykly). Koncentrace skleníkových plynů podle článku rostla proto, že, zemědělství se v té době již natolik rozmohlo, aby byl přírůstek oxidu uhličitého následkem mýcení lesů nějak významný. Význam měl mít i vzrůst koncentrace methanu, který působí ještě podstatně skleníkovitěji než oxid uhličitý. Methan se měl uvolňovat následkem zavlažování – především rýžoviště zaplavená vodou, pod kterou se rozkládá vegetace, měla mít významný podíl. V té době se začala rozšiřovat v jihovýchodní Asii.
Pokud by popsaná teorie byla správná, "politické" důsledky by ovšem zůstávaly velmi nejasné. Na jednu stranu by zde zůstávala hrozba doby ledové a ocenění kladných dopadů lidské činnosti/skleníkových plynů, na druhé straně by se dalo argumentovat, že i malé lidské zásahy (jak velký byl vliv člověka na klima před 8 000 lety v porovnání s dneškem?) mohou mít na pozemské klima výrazné následky.
Článek Luise P. Villarreala "Jsou viry živé?" uvádí, že bez ohledu na to, jak odpovíme na tuto otázku, jsou viry možná hlavní hybnou silou evoluce. A to nikoliv jen kvůli svému parazitismu (takový pohled je již vcelku ortodoxní), ale jako přenašeči genetického materiálu mezi různými druhy. Autor článku také zdůrazňuje, že v případě virů nastávají/projevují se mutace mnohem rychleji než u "regulérně" živých organismů. Zmiňována je také (velmi) kontroverzní teorie o tom, že buněčné jádro eukaryontních organismů vzniklo z nějakého DNA viru. Viry by pak tedy svým stážím nejen předcházely této výrazné revoluci, ale dokonce by ji přímo umožnily. Nové mutace viru HIV, které lze pokládat za nové biologické entity, můžeme ostatně pokládat i za jeden z důkazů fungování evoluce, za příklad, kdy skutečně v horizontu několika let vidíme vznik nových druhů (samozřejmě – s jistou nadsázkou; pokud je těžko říct, zda viry jsou živé, je těžko také používat pojem "biologický druh").
(Zajímavá úvaha k otázce, zda viry jsou živé, se odvíjí také od poznámky, že viry v podstatě nepotřebují ke své replikaci živou buňku. Vystačí často i s buňkou mrtvou, jejíž jádro bylo zničeno, ale cytoplasmatický aparát se ještě nestihl rozložit. Virus dokonce může v napadené bakteriální buňce, která ztratila schopnost fotosyntézy, tuto funkci obnovit – na podobném principu může fungovat genová terapie.)
Zdroj: Scientific American CZ 7/2005
Poznámka: Příslušný výtisk se mi dostal do rukou náhodou a po způsobu, jímž byla vydávána česká mutace časopisu, lze jen těžko říci, zda toto číslo opět nebude cca na rok tím posledním. O tom, zda např. vyšlo srpnové číslo, mi není nic známo.
Viz např. http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=040524#295
