Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Viry mohou mít i imunitní systém

Kimberley D. Seed a Andrew Camilli z Tufts University School of Medicine dospěli k překvapujícímu závěru z titulku – alespoň u bakteriofágů.
V Nature publikovali oba vědci článek o tom, že bakteriofág získal imunitní systém (přesněji řečeno – geny kódující proteiny s příslušným fungováním) krádeží svému hostiteli. S pomocí nových genů pak dokáže účinněji na bakterii parazitovat, tj. odrážet její imunitní protizbraně. Toto chování bylo zaznamenáno u fágu, který napadá bakterii způsobující choleru (Vibrio cholerae).
Pořádně se neví, jak virus k vlastnímu imunitnímu systému přišel, tj. např. před jakou dobou se krádež genů uskutečnila. Známo není ani to, nakolik si virus příslušné geny následnou selekcí upravil pro specifické vlastní potřeby; když byl nicméně z genomu vystřihnut, fág cholerový bacil infikovat nedokázal.
I když viry většinou nepokládáme za živé, nové zjištění představuje argument pro ty, kdo věc vidí opačně (samozřejmě jde do značné míry o arbitrární „zaškatulkování“).
Viry účinně zabíjející bakterie by se mohly ve stále větší míře uplatňovat v medicíně – s tím, jak např. vzrůstá rezistence bakterií vůči antibiotikům a obdobným prostředkům. U virů napadajících složitější organismy zatím popsané chování pozorováno nebylo (zde by naopak hrozil vznik zabijáckých supervirů).

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Viz v této souvislosti také nedávné tvrzení, že alespoň obří viry představují nikoliv uprchlou DNA, ale samostatnou čtvrtou říši života (vedle bakterií, archea a eukaryot)

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru