Největší průměrnou výšku mají podle stávajících dat v současnosti Holanďané. Za posledních 150 let vyrostli o 20 cm; samozřejmě hlavní roli zde hraje bohatství – a z toho vyplývající strava (mléčné výrobky, maso) a kvalitní zdravotní péče. Nicméně neprobíhá i klasická selekce genů tažená tím, že vyšší lidé mají větší počet dětí?
Právě tohle tvrdí článek v Proceedings of the Royal Society B, jehož hlavním autorem je Gert Stulp z London School of Hygiene & Tropical Medicine. I když menší lidé nemají vyšší úmrtnost a dožívají se ve stejné míře pohlavní dospělosti, ti velcí pak mají více dětí. Dává to celkem smysl, alespoň u mužů napříč kulturami s výškou pozitivně koreluje ženami hodnocená atraktivita (tedy po určitou hodnotu, výška 2,5 metrů již není přijímána příliš nadšeně), jakkoliv z toho ještě nutně nevyplývá, že podobná vazba existuje i mezi atraktivitou a počtem potomků.
Statistiky z Holandska ale opravdu ukazují, že vyšší muži mají více dětí, i když první dítě mají kupodivu obvykle až později. Menší je u nich i počet (oficiálně) bezdětných. U žen podobná závislost neexistovala (zase to může být komplikovanější, vyšší ženy mohou být na partnerském trhu i znevýhodněny, u hodně malých zase roste riziko potratů).
Před 200 lety byli nejvyšším národem Američané, kteří jsou dnes maximálně tak nejtlustší, ve výšce je předběhli kromě Holanďanů také Dánové, Norové, Švédové a prý i Estonci. Data z USA (i když omezený vzorek: jen Wisconsin a lidé narození v letech 1937-40) překvapivě ukazují, že nejvíce dětí měli průměrně vysocí muži a méně než průměrně vysoké ženy. Přírodní výběr tedy táhne v USA možná výšku opačným směrem než rostoucí životní úroveň a oba faktory se ve 2. polovině 20. století cca vyrušily. Proč by ale selekce měla v Holandsku a USA fungovat jinak, to těžko říct; hraje zde snad roli nejen průměrné bohatství společnosti, ale i jeho distribuce? Nebo míra rozvodovosti a s výškou se mění pravděpodobnost dětí s více partnery?
Dosud je známo asi 180 genů, které by měly ovlivňovat výšku, i když dopad jednoho každého z nich je poměrně malý. Ze studie ovšem jednoznačně neplyne, že „alely pro výšku“ v Holandsku válcují konkurenci.
Zdroj: ScienceMag.org
Poznámky:
– Do různých zemí přednostně přicházejí různí přistěhovalci (a v různé míře), to vývoj výšky ovlivňuje asi podobně významně jako selekce i změny životní úrovně. V popsaném výzkumu bylo cílem vliv přistěhovalectví eliminovat, sledovaly se pouze osoby starší než 45 let, jejichž rodiče se také narodili v zemi.
– V článku se upozorňuje na tendenci lidí vybírat si partnera srovnatelné výšky; tohle by bránilo (respektive omezovalo), aby v Holandsku muži na rozdíl od žen dále rostli, a zvyšoval se tak pohlavní dimorfismus.
– Jsou-li tak vysocí Estonci, proč ne Finové; taktéž Ugrofinové a navíc životní úrovní i dějinami bližší svým skandinávským sousedům?
– Korelace výšky s imunitou, zdravím?
