Ačkoliv tedy u homosexuála vyjdou naprázdno, ženy s těmito geny jsou plodnější. Selekce z tohoto důvodu příslušné geny nedokáže eliminovat.
Na toto téma viz např. články Hledání genetických příčin mužské homosexuality a K čemu může být homosexualita?
Evoluční psychologové Paul Vasey a Doug VanderLaan z kanadské University of Lethbridge nyní testovali jinou hypotézu. Podle ní by za přežitím „homosexuálních genů“ stál příbuzenský výběr. Homosexuálové investují více než heterosexuálové do potomků svých příbuzných a geny, které mohou v určité konstelaci způsobovat homosexualitu, se tak opět účinně šíří i do dalších generací.
Oba vědci provedli svůj výzkum na polynéském ostrově Samoa. Homosexualita je zde společensky zcela akceptována, takže nebyl problém příslušné jedince identifikovat. Nadto je zde tak rozšířena, že vědci měli k dispozici dostatečný vzorek dat. Na ostrově Samoa existuje zvláštní společenská kategorie tzv. fa’afafine – zženštile se chovající muži, kteří jako sexuální partnery vyhledávají výhradně (to je důležité, speciální výklad si vyžaduje spíše výhradní homosexualita než bisexualita) jiné dospělé muže. Výzkum ukázal, že fa’afafine oproti heterosexuálním mužům i ženám (i bezdětným) investují výrazně více do svých synovců a neteří; hlídají je, vychovávají i třeba přímo finančně přispívají na jejich vzdělání či lékařskou péči. K dalším závěrům patřilo, že fa’afafine takto podporují výhradně své synovce a neteře, nejsou nijak altruističtí k dětem obecně. Naopak mezi příbuznými a nepříbuznými dětmi rozlišují mnohem ostřeji než heterosexuálové.
Nicméně přece jen zkusme počítat. Synovec nebo sestřenice nese 1/4 genů homosexuála. Aby tyto geny v populaci vydržely, musel by tedy homosexuál způsobit, že díky jeho péči přežije o 4 děti více (nebo bude odpovídajícím způsobem zvýšena jejich fitness). To se přece jen nezdá pravděpodobné, i kdyby fa’afafine byli opravdovými „superstrýčky“. Příbuzenský altruismus (nebo nepotismus?) tedy může být jedním z faktorů, ale podle autorů studie sám o sobě na vysvětlení homosexuality asi nestačí…
Obvyklým typem společnosti na Samoe je velká rodina. Příbuzní zde fungují mnohem „sevřeněji“ než v západním světě. Podobné uspořádání mohlo ale fungovat i při evoluci člověka, takže výzkum na ostrově Samoa nemusí mít vztah jen k jedné izolované nepočetné kultuře, ale k evoluci mužské homosexuality jako takové.
Zdroj: ScienceDaily
