– Savci patří do jedné skupiny (Synapsida) s pelycousaury, therapsidy a cynodonty. Téměř všichni vymřeli na konci triasu. Tradiční pojem "plazi" nedává zřejmě smysl, někteří mají kladisticky blíže k ptákům či savcům než k jiným plazům.
Neexistuje pevná hranice mezi cynodonty a první savci, můžeme jí dát téměř kamkoliv v průběhu permu a triasu. Dnes se používá nejčastěji dělení podle čelistního kloubu, šlo by jistě vymyslet i jiné kritérium. Podle změn čelistního kloubu se za nejstaršího savce pokládá Adelobasileus ze svrchního triasu.
– Je dokonce možné, že savci nevznikli najednou, ale vyvinuli se z cynodontů v několika paralelních vývojových liniích.
– Druhohorní savci byli asi noční živočichové, ještě dnes je 70 % druhů všech žijících savců aktivních převážně v noci. Mechanismy pro ochlazování – např. potní žlázy, odpařování přes sliznici jazyka – se totiž v evoluci objevily až později, původně jich asi nebylo třeba, tj. savci žili v nočním chladu.
– Problém vymírání na konci křídy je v tom, že ho téměř bez problémů přežily některé taxony, např. obojživelníci. Pokud by teploty skutečně kolísaly, měly by být právě studenokrevní neschopní vlastní termoregulace první na ráně.
– Vejcorodí (dnes z nich přežívají ptakořitní) se od ostatních savců asi odštěpili ve spodní juře.
– Placentálové a vačnatci se rozdělili zřejmě až ve druhé polovině křídy. Je dokonce možné, že savci nejsou monofyletickou skupinou a ptakořitní jsou nezávislou vývojovou větví. Vačnatci a placentálové však společný původ bezpochyby mají.
– Zajímavé je, že vačnatci vznikli asi v Severní Americe. Rozšířili se pak do jižní části tohoto kontinentu a do Austrálie, kam pronikli přes Antarktidu. V Austrálii dokonce vyhubili placentální savce (poznámka: ještě před druhy zavlečenými člověkem ale proniklo do Austrálie několik placentálů, např. myši a netopýr). V severní Americe vačnatci vymřeli a znovu se sem rozšířili až z jižní po vzniku Panamské šíje. Tehdy vyhynuly ale naopak velké vačnaté šelmy na jihu díky konkurenci severoamerických placentálů.
– První medvědi jsou z oligocénu, vlci z miocénu. Z lasičkovitých šelem zřejmě vznikli ploutvonožci. Není to však jisté, lachtani a mroži mají úzký vztah k medvědovitým, tuleni zase ke kunovitým. Možná že lachtani a mroži mají odlišný původ než tuleni.
– Naproti tomu kytovci jsou původně snad sudokopytníci.
– Z nějakých kopytníků snad vznikli i chobotnatci.
– Sirény jsou zajímavé tím, že jsou na rozdíl od jiných vodních savců býložravé.
Zdroj: Zbyněk Roček: Historie obratlovců, Academia, Praha, 2002
První díl zajímavostí:
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/EFF4FBA398CA018AC1256DBA004F053A
