Vědci namísto rychlosti procesorů/jejich množství na čipu vzali délku genomů jednotlivých skupin organismů (jak celých genomů, tak i s odečtením redundantních, opakujících se sekvencí). K tomu odhadli, kdy se které skupiny organismů vyvinuly, vše vynesli do grafu a udělali extrapolaci na „nulový genom“, tedy samotný vznik kódu. Velikost genomů rostla v čase exponenciálně, zdvojnásobovala se zhruba každých 360 milionů let. Logaritmus velikosti genomů vynesený proti času dal hezkou přímku, která časovou osu protínala v době před více než 9 miliardami let.
Kdyby tedy život fungoval tímto způsobem a svou složitost zvyšoval podle Moorova zákona, musel by existovat dávno před vznikem naší planety, bylo by tedy třeba přistoupit k nějaké verzi panspermie. Samozřejmě znovu – není třeba to celé brát příliš vážně, spíše jako zajímavou perličku… (už třeba proto, že délka genomu se složitostí organismů nekoresponduje zrovna jednoznačně, genom o délce dejme tomu 10 bází by byl k ničemu atd.; také na rozdíl od vývoje čipů do biologické evoluce vstupovaly kataklyzmatické události, velká vymírání, která mohla tehdejší nejpokročilejší organismy zcela vyhladit.)
Zdroj: Phys.org
