Jednoleté byliny se od trvalek liší svoji strategií. Investují energii do rychlé tvorby květu a poté umírají, nestihnou si vytvořit trvalejší struktury, které by přečkaly zimu. Ukázalo se ale, že změna pouhých dvou genů může strategii zcela převrátit.
Vědci z belgického biotechnologického ústavu VIB s hráli se svou oblíbenou modelovou rostlinou – huseníčkem (Arabidopsis thaliana). Vypnuli v ní dva geny odpovědné za vývoj květu (v závislosti na délce dne). Pozměněný huseníček vytvořil květ buď později, nebo vůbec, pokračoval ale ve vytváření vegetativních orgánů. Bylina dokonce vytvářela dřevo, takže se z ní stala nejen trvalka, ale i něco na způsob keře. Odlišně probíhá celá řada dalších procesů, například diferenciace buněk.
Ukazuje to, že ke kompletní změně strategie stačí málo a tyto evoluční změny mohly u rostlin probíhat rychle a relativně snadno.
Zdroj: Eurekalert
Poznámka: Takové úpravy by se mohly výrazně uplatnit u zahradních květin, mnohdy by se jistě hodilo z nich mít trvalky (byť kvetoucí opožděně a tvořící méně semen). Představte si třeba keřovité tulipány…
Viz také:
Jak vznikly krytosemenné rostliny?
Jak rostliny ujíždějí v čase
Geneticky modifikovaný karafiát si můžeme pěstovat i doma!
