Už víme, co je to mem "přibližně", nicméně naše definice, podle které jde o víceméně psychickou strukturu schopnou vlastní replikace, má stále celou řadu nedostatků. Minimálně není příliš exaktní. Neřeší především "úroveň", na které memy fungují: Je mem spíše posloupnost tří tónů nebo celá operní skladba? Je memem spíše nějaký znak (kříž na krku) nebo celý náboženský systém (křesťanství)?
Hned na úvod stojí za zmínku, že určitá nejednoznačnost definice se týká i "staršího bratra" memů, to jest genu. Ačkoliv se často můžeme setkat s tvrzeními, že v lidském genomu je tolik a tolik genů, pravdou zůstává, že každý autor si pojem gen definuje tak trochu po svém.
Gen může být "kus DNA, která se přímo přepisuje do aminokyselin" (jenže gen je současně složen z intronů a exonů, přičemž přepisovány jsou pouze jedny z nich), eventuálně "úsek DNA, který kóduje jeden protein". Přičemž pomíjíme, že funkční definice, podle které by gen měl kódovat nějakou (fenotypovou) vlastnost, jsou již spíše opuštěny, protože viditelné projevy jsou obvykle výsledkem účinku celé řady genů. Jednotlivé geny jsou tedy mezi sebou v řadě vazeb, takže hovoříme o co-genech či genetických komplexech.
V případě memů je situace v zásadě podobná. Za mem lze pokládat strukturu, která se kopíruje. Richard Dawkins pak dodává, že jde o nejmenší strukturu, která je ještě schopná kopírování. Jinak řečeno: Víra v boha a víra v individuální posmrtný život jsou dvě struktury, které mohou existovat jedna bez druhé. Lze někomu předat jednu z nich (tj. vytvořit další kopii memu) bez toho, aby současně byla předána i druhá část. Z tohoto hlediska pak náboženství nebo ideologie není memem jako takovým, ale spíše memetickým komplexem, co-memem.
Mem je to "nejmenší možné". Jak píše Dawkins v Sobeckém genu, "Pokud je část Beethowenovy Deváté dostatečně rozlišitelná a zapamatovatelná, aby mohla být vyňata z komplexu celé symfonie… pak zaslouží být nazývána memem."
V praxi však obvykle naši definici nebereme příliš rigidně a s pojmem mem zacházíme relativně volně. Mem tak třeba může být chápán i jako určité jádro sdělení, tj. něco, na čem se "všichni shodnou". Samozřejmě žádný evoluční biolog netvrdí přesně to, co říkal Darwin, nicméně lze (s větší či menší mírou přesnosti/shody) říct, kdo z nich je či není darwinistou. Onen společný průnik pak lze chápat jako mem "darwinovská evoluce".
