Biologie

Vědomí podle učebnice

Biologie , Technologie | 12.10.2004

Jak vypadá koncepce vědomí přímo v učebnici, respektive ve třetím díle přehledové knihy Umělá inteligence? Autoři zde rozlišující především tři koncepce lidské mysli, které se samozřejmě v té či oné podobě mohou prolínat v řadě mezistupňů: funkcialismus, koncekcialismus a materialismus. více


Kterak se měnila (nejen) výška člověka

Biologie , Člověk , Medicína | 11.10.2004

Jak v průběhu dějin kolísala výška člověka? Samozřejmě platí, že tato veličina má genetickou komponentu, tj. závisí např. na národnosti/etnické příslušnosti. Nicméně stejně tak platí, že výška je odrazem dalších faktorů, třeba kvality výživy v dětství. Proto můžeme vývoj lidské výšky chápat i jako určitý indikátor "životní úrovně" v tom kterém období. více


Linky: Nobelovy ceny za kvarky

Astronomie , Biologie , Člověk , Ekonomika , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 08.10.2004

Kromě Nobelových cen za částicovou fyziku se ještě vrátíme k úspěchu SpaceShipOne, zemřel další ze spoluobjevitelů DNA, poslední předek všech současných lidí žil možná před pouhými 3 500 lety, opeření veleještěři... Další z pravidelných přehledů odkazů. více


Znovu ke genetické predispozici mužské homosexuality: souvislost s plodností žen?

Biologie , Člověk , Psychologie | 08.10.2004

Homosexualita je fenoménem, jehož příčinou může být vrozený sklon, ačkoli dosud není jasné, které geny tuto predispozici vytvářejí. Podle Andrea Camperia-Cianiho jde ovšem s největší pravděpodobností o geny, které u žen podporují touhu po reprodukci. Z výzkumu totiž vyplynulo, že matky homosexuálních mužů vykazují větší reprodukční schopnosti na rozdíl od matek mužů heterosexuálních. více


Hustota a rozmanitost populace jako hybatel dějin

Biologie , Člověk , Historie , Psychologie | 07.10.2004

Určité objevy mohou být využity pouze ve společnosti s jitým minimálním počtem jedinců. Velký význam má také minimální hustota osídlení, která zajišťuje efektivnější předávání vynálezů a inovací. A důležitou roli hraje taktéž rozmanitost umožňující obchod. více



Linky: Mars byl zničen slunečním větrem?

Astronomie , Biologie , Člověk , Medicína , Neživá příroda | 05.10.2004

Úspěch SpaceShipOne, embryonální buňky zřejmě v organismu hostitele neprobouzejí imunitní reakce, destrukce atmosféry a hydrosféry na Marsu, ceny Ig Nobel 2004, nanotechnologický detekční systém schopný zaznamenat přítomnost jediného viru - opět přinášíme přehled odkazů... více


Jak to, že se jednotlivé mutace nerozpustí v průměru?

Biologie | 01.10.2004

Vznik nových druhů se často pokládá za jeden z největších problémů současných evolučních teorií. Zhruba řečeno: Na počátku by měla být nějaká mutace, jak ale zařídit, aby se změna vzápětí nerozpustila ve zbytku populace? Nový znak, původně vzniklý v jediném exempláři, by se musel velice rychle rozředit a vlastně by nikdy neměl šanci v eoluci převládnout... více


Linky: Coriolisova síla točí s delfíny

Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 27.09.2004

Nejdelší samorostlé uhlíkové nanotrubky, ze zákulisí sovětských plánů na vojenskou základu na Měsíci, mikrovlnné zbraně znovu na scéně, jednoduché sacharidy v kosmickém prachu blízko teploty absolutní nuly, delfíni točící se podle Coriolisovy síly a další zajímavosti... Následuje přehled odkazů "mimo plán". více


Ještě k šikmým očím: Adaptace proti sněžné slepotě?

Biologie , Člověk , Historie | 24.09.2004

Podíváme-li se blíže na původ nejstarších zemědělců kultury Jang šao, zjistíme, že před tím, než začali praktikovat zemědělství, žili dlouhá tisíciletí ve vcelku nehostinné oblasti po většinu roku pokryté sněhem. Adaptivní vlastnosti šikmých očí jsou tedy podle mého názoru zřejmé – maximálně zúžit zorné pole oka, a tím se vyhnout sněžné slepotě. více