Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 22.09.2003
Před 300 lety, 22. září 1703, zemřel italský fyzik a matematik Vincenzo Viviani, zakladatel společnosti Accademia del Cimento, jedné z prvních evropských vědeckých institucí. více
Člověk , Lingvistika , Psychologie | 22.09.2003
V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, *že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. více
Biologie , Člověk , Medicína | 18.09.2003
Včera jsme prošli první kroky na cestě on normální buňky k buňce rakovinné. Další, co musí buňka na své cestě učinit, je nějak se vymknout z kontroly řídicích proteinů buňky, které regulují růst a rychlost dělení. Onkogeny často kódují oknoproteiny - tedy proteiny vydávající signály urychlující dělení. Buňka se pak může začít chovat nezávisle na růstových faktorech. Normální buňky přitom na Petriho misce bez růstových faktorů i s přítomností živin pouze přežívají, prakticky bez zájmu o vlastní růst i dělení. více
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Medicína , Neživá příroda | 16.09.2003
Měli neandrtálci abstraktní umění? Bylo klima na Venuši podobné pozemskému? Rýsuje se pokrok v léčbě schizofrenie? Sonda Galileo zřejmě shoří v atmosféře Jupitera, galium by mohlo ptáky odradit od znečišťování soch, něco málo o Saturnu a o světelném znečištění... Přinášíme další sérii odkazů. více
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 16.09.2003
Životní příběh Edwarda Tellera, jednoho z posledních velkých fyziků, kteří se zapojili do Projektu Manhattan, se na začátku minulého týdne uzavřel. Není to černobílý příběh. Ilustruje totiž nesmírně složité postavení vědce 20. století, kdy se fyzikální znalosti o podstatě energie a hmoty staly hlavním tématem celosvětové politické hry. více
Biologie , Člověk , Medicína | 15.09.2003
Co všechno se musí stát, aby se buňka stala rakovinou? Kroků je celá řada: Mutace, neomezené dělení, nezávislost na růstových signálech, nezávislost na inhibičních signálech, nesmrtelnost, schopnost vybudovat vlastní systém látkové výměny, invazivost... více
Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 10.09.2003
Starořečtí filozofové chápali atomy jako nedělitelné částečky hmoty, jejichž kombinacemi vznikají všechna tělesa. Daltonova koncepce, která roku 1803 tuto myšlenku vzkřísila a dala ji do souvislosti s tehdy známými chemickými prvky, se stala prazákladem celé moderní atomové teorie... více
Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 10.09.2003
Jaké úvahy stály za objevem struktury deoxyribonukleové kyseliny, jaké myšlenkové postupy se při tom uplatnily a na jaké hlavní překážky Watson a Crick naráželi? Jak je možné, že Francic Crick si zpaměti vůbec nepamatoval chemické vzorce jednotlivých dusíkatých bází? Proč máme dvoj a ne třeba trojšroubovici? Kniha "Tajemství DNA" je na světě již nějakou dobu; je to však spíše deník či vzpomínkový záznam než publikace vysloveně vědecká, a proto se na ní čas nijak výrazně nepodepsal... více
Člověk , Historie , Psychologie | 10.09.2003
Mýtus, který obestírá C. G. Junga, byl částečně narušen již prvním dílem Haynmanova životopisu, jehož podtitulek "Zrození psychomága" příliš neskrývá ironický podtón. A jaký je druhý díl knihy? více