Astronomie
Základ Galilea tvoří speciální hodiny
Astronomie , Neživá příroda , Technologie | 31.01.2006
Cílem nově vypuštěných družic není zajistit reálný provoz systému Galileo, ale provést přímo ve vesmíru nezbytné technologické testy ještě před vypouštěním tří desítek operačních družic. více
Zimní obloze nyní vévodí planeta Saturn
Astronomie , Neživá příroda | 27.01.2006
Večerům vládne načervenalý Mars, nad ránem se stále časněji na východě objevuje nepřehlédnutelný Jupiter a za ranního svítání i planeta Venuše. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn. Jasná planeta se promítá do souhvězdí Raka, takže se pro pozorovatele ve střední Evropě pohybuje vysoko nad obzorem a zemská atmosféra její obraz "kazí" relativně nejméně. více
Dvacet roků od havárie raketoplánu Challenger
Astronomie , Neživá příroda | 26.01.2006
Před dvaceti roky, 28. ledna 1986, explodoval 73 sekund po startu americký raketoplán Challenger. Všech sedm astronautů na jeho palubě zahynulo… V noci před startem byl na mysu Canaveral veliký mráz, teploměry naměřily až –17 °C. V tomto chladu došlo ke ztvrdnutí pryžových „U“ kroužků. Ty tak nedokázaly v okamžiku zážehu hořlavé směsi uvnitř bloku zabránit jejímu proniknutí ven cestou, která měla zůstat uzavřena. více
Tisková zpráva Alcatel: Systém Galileo odeslal první signály na Zem
Astronomie , Neživá příroda , Technologie | 25.01.2006
Hlavním úkolem satelitu Giove-A je zabezpečit přístup k frekvencím, které systému Galileo přidělila organizace ITU (International Telecommunications Union). více
Oznámení: Český robotický teleskop FRAM objevil unikátní optický protějšek mohutného záblesku záření gama
Astronomie , Neživá příroda | 24.01.2006
Většina vědců soudí, že krátké záblesky záření gama vznikají při splynutí dvou neutronových hvězd. Naproti tomu dlouhé záblesky jsou důsledkem katastrofického zániku obřích hvězd s hmotnostmi alespoň 40krát většími, než je hmotnost Slunce – tzv. kolapsarů. více
Vesmír může být mnohem starší?
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 23.01.2006
Podle bonnského astrofyzika Wolfganga Priestera by stáří vesmíru mohlo být ne 13,5, ale až 30 miliard let. Priester se přitom odvolává na nenulovou kosmologickou konstantu. více
Axion a neutralino – o temné hmotě
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 02.01.2006
Špetka temných baryonů, špetka neutrin - a co tedy zbývá dál? Fyzikové mají pro hypoteticky předpokládané částice už i jména jako axion a neutralino. více
Tisková zpráva: Úspěšný start první navigační družice Galileo
Astronomie , Neživá příroda , Technologie | 30.12.2005
Výhodou systému Galileo bude jeho přesnost: umožní pracovat s odchylkou jednoho jediného metru. Současné systémy to sice umožňují také, ale pouze pro své provozovatele (tedy pro vojenské složky). Družice systému Galileo se kromě toho budou pohybovat na oběžných drahách s vysokým sklonem k rovníku, takže budou „zalétat“ i nad severnější oblasti zeměkoule – kde je kvalitní pokrytí dosavadními systémy nedostatečné. více
Hledání mimozemských civilizací utichá
Astronomie , Neživá příroda , Technologie | 20.12.2005
Projekt vytvořený pro hledání vesmírných civilizací SETI@home dne 15. prosince oficiálně skončil. Jeho nástupcem se stal BONIC. více
