Astronomie
Jak na Titanu najít stopy eventuálního života
Astronomie , Biologie , Chemie , Neživá příroda | 25.07.2005
Mikroorganismy z Titanu by mohly konzumovat vodík a organické molekuly klesající dolů z vyšších vrstev atmosféry. Výsledkem reakce by byl podobně jako u pozemských metanogenů metan. McKay z NASA by za důkaz pro svou teorii pokládal, pokud by byla u povrchu Titanu výrazně nižší koncentrace vodíku než výše v atmosféře - byl by totiž neustále vydýcháván. více
Než přijde vakovlk – dialogy o současné vědě
Astronomie , Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Lingvistika , Matematika , Medicína , Neživá příroda , Psychologie , Technologie | 13.07.2005
Jak vytvořit umělou buňku? Podaří se ze sekvence DNA oživit tasmánského vakovlka? V jaké hemisféře mozku se ukrývá naše duše? Má vesmír tvar dvanáctistěnu? Co vlastně víme o populárních "hobitech" z Flores? Jaké byly největší úspěchy starověké matematiky, jaké klimatické změny můžeme očekávat? Proč se geologické procesy na Zemi liší od dějů probíhajících na Marsu? Jak na sebe navzájem působí biosféra a pozemské oceány? Kudy vede cesta k umělé inteligenci a jak se lidé liší od strojů? Jak naučit počítače rozumět lidskému jazyku? Kdy dojde k rozšíření neuroimplantátů? více
Tisková zpráva: NASA a Xerox představují „Virtuálního asistenta posádky“
Astronomie , Neživá příroda , Technologie | 12.07.2005
Astronauti během svého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici vykonávají přibližně 12 000 úkonů, které zahrnují například údržbu systémů pro podporu života, kontrolu skafandrů, vědecké experimenty nebo pravidelné zdravotní prohlídky. Clarissa přitom reaguje na hlasové povely členů posádky a nahlas předčítá instrukce potřebné pro bezchybné plnění připravených úkolů. více
Pozvánka: Planetária Praha na akci Cizí světy
Astronomie , Neživá příroda | 04.07.2005
Přednáška je jedinečnou příležitostí seznámit se s projektem Kepler - speciálním dalekohledem na oběžné dráze, jehož hlavním cílem je hledání planet mimo Sluneční soustavu. Paní Nagin Cox je zástupcem hlavního inženýra projektu Kepler. V minulosti byla ve stejné funkci projektu MER - mise dvou robotů zkoumajících povrch Marsu a systémovým inženýrem projektu Galileo. více
Oznámení: Srážka sondy s kometou – bude ze Země vidět už malým dalekohledem?
Astronomie , Neživá příroda | 01.07.2005
Sonda Deep Impact – respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě). Tento čas byl vybrán s ohledem na to, aby přinejmenším dvě pozemní stanice sítě Deep Space Network mohly v reálném čase přijímat údaje ze sondy během nejdůležitějších okamžiků celého projektu. Načasování bohužel favorizuje z větší části vodní plochu Tichého oceánu. Ostatní místa budou mít v čase srážky kometu pod obzorem. více
Seskupení tří planet na večerní obloze
Astronomie , Neživá příroda | 24.06.2005
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR: Hned poté, co Slunce vstoupilo 21. června v 8 hodin 45 minut a 33 sekund středoevropského letního času do znamení Raka, nastal tak letní slunovrat a začalo astronomické léto, na letní obloze se pro nás už chystá hezké nebeské divadlo – seskupení tří planet. Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. více
Tisková zpráva IBM: Astron spouští nejvýkonnější superpočítač v Evropě
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 20.05.2005
IBM Blue Gene pomůže holandským astronomům při pátrání po Velkém třesku. Rádiové antény budou optickou sítí propojeny se superpočítačem, který se nachází ve výpočetním středisku Groningenské univerzity. více
Počátky úvah o mimozemském životě (2): Měsíční moře
Astronomie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 16.05.2005
Kepler byl v té době přesvědčen, že Měsíc je obydlen, a Galileo pak zřejmě jako první zavedl pojem "měsíční moře". Zhruba od Descarta se začalo uvažovat nejen o životě na dalších planetách, ale i o planetárních soustavách kolem jiných hvězd. více
Einsteinův přínos: Kondenzáty, atomové hodiny a gravitační čočky
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 12.05.2005
Mnohá ze semínek, jež zasel Einstein, začínají klíčit až nyní, ve dvacátém prvním století, a to hlavně díky tomu, že naše přístroje – jako jsou například vesmírné dalekohledy, rentgenové kosmické observatoře a lasery – jsou dnes již natolik výkonné a citlivé, že mohou prověřovat nejrůznější předpovědi, které Einstein vyslovil před mnoha desítkami let. Drobky, jež spadly z Einsteinova talíře, dnes vlastně přinášejí Nobelovy ceny dalším vědcům. více
