Scienceworld | Chemie

Chemie

Jak na DNA připojit další molekuly

Aktuality , Chemie | 10.02.2010

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AVČR (tým Doc. Hocka) vyvinuli novou velmi snadnou metodiku připojování různých molekul k DNA (tzv. biokonjugace). více

Počátek života: Mohl se obejít bez nukleových kyselin?

Biologie , Chemie | 28.01.2010

Byl dříve replikátor, nebo metabolismus? Nová studie zpochybňuje, že by se život na počátku mohl obejít bez DNA/RNA a vystačit si s různými autokatalytickými sítěmi. více

Záhada Jacka Rozparovače a dějiny inkoustů

Chemie , Historie , Neživá příroda | 27.01.2010

Totožnost Jacka Rozparovače představuje oblíbenou záhadu. Jak vypadal jeden z příběhů jeho novodobého „odhalení“ a jak se vůbec posuzuje stáří inkoustu? více

3D struktury RNA se řídí nejen chemií, ale i geometrií

Aktuality , Biologie , Chemie | 26.01.2010

Al-Hashimi z University of Michigan publikoval v časopisu Science článek popisující pravidla určující, jak se RNA skládá do třírozměrných struktur. více

Superatomy nahradí drahé prvky

Chemie , Neživá příroda | 19.01.2010

Určité sloučeniny mohou mít vlastnosti valenčních orbitalů podobné jiným prvkům. Tato „alchymie“ umožňuje náhrady prvků jinými, které mohou mít podobné požadované vlastnosti, ale být například levnější. více

Modré počátky života

Biologie , Chemie | 08.01.2010

Když vznikal život, voda byla v bezkyslíkatého atmosféře nejspíš modro-zelená kvůli rozpuštěným železnatým solím. Titulek ale v tomto případě odkazuje k pruské modři, což je komplex chemicky podobný krevním solím – Fe4[Fe(CN)6]. více

Jaké jedy se používaly pro hroty šípů?

Chemie , Člověk , Historie | 30.12.2009

Jak otrávit hrot šípu? Člověk si nejspíš jako první vzpomene na kurare jihoamerických Indiánů, jedy tohoto typu byly ale mnohem rozšířenější. I Paris trefil Achilla před trojskými hradbami šípem do paty, což by samo o sobě jistě nebylo smrtelné zranění... více

Vlivná voda na ledu

Chemie , Neživá příroda | 29.12.2009

Tenká vrstva kapalné vody na ledu ovlivňuje tvar sněhové vločky i reakce ozonu. Tvrzení, že žádné dvě sněhové vločky nejsou stejné, se objevuje tak často, až se z něj stalo klišé. Proč tomu tak ale je? více