Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 20.05.2008
Vesmír je dnes vody poměrně plný, najdeme ji na planetách, kometách i mezihvězdných mračnech. Kde se ale voda vzala? více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 04.05.2008
Vědci analyzovali čištěný roztok thoria pomocí hmotností spektroskopie. Vyšlo jim, že zde jsou přítomny prvky s relativní atomovou hmotností 292 (součet počtu protonů a neutronů). Žádný takhle těžký prvek ale není znám... více
Biologie , Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 02.05.2008
Vyrábět průmyslově pavoučí vlákna se zatím příliš nedaří. Chov pavouků v zajetí naráží na problémy a náš hlad po tomto materiálu, který řadou vlastností předčí i kevlar, se snažíme řešit různými triky, jako je třeba použití genetické modifikace a následné získávání materiálu z mléka... více
Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda | 12.04.2008
Lékaři by jejich pomocí příslušných „kamer“ mohli diagnostikovat rakovinu kůže i bez odběru vzorku tkáně. více
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 09.04.2008
Tvar galaxie možná závisí na hmotnosti černé díry v jejím nitru. Čím menší úhel svírají ramena spirální galaxie, tím větší by měla být hmotnost centrální černé díry. Například galaxie v Andromedě má uprostřed černou díru o hmotnosti asi 200 milionů Sluncí a její ramena svírají úhel pouhých 7 stupňů. více
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 03.04.2008
Počíače s jádry čipů propojenými světelnými vodiči místo běžných elektrických by se mohly podle zástupců IBM objevit kolem roku 2020 a nové čipy v nich se budou vyznačovat nízkým vyzařováním tepla a spotřebou na úrovni běžné žárovky.. více
Fyzika , Neživá příroda | 31.03.2008
Vlastní článek má mít podobu „cihly“ z vrstev uhlíkových nanotrubiček, zlata a hydridu lithného. Částice uvolňující se prostřednictvím radioaktivního rozpadu vybudí elektrony atomů zlata a ty lze s použitím hydridu a nanotrubiček usměrnit, a získat tak elektrický proud. více
Fyzika , Neživá příroda | 20.03.2008
Kamera T5000 dokáže údajně detekovat zbraně, drogy nebo výbušniny ukryté pod šaty až na 25 metrů. Identifikace objektů se provádí podle přirozeného elektromagnetického vyzařování na terahertzových frekvencích. více
Člověk , Fyzika , Medicína , Neživá příroda , Technologie | 18.03.2008
Kaskádový křemíkový lase využívá stimulovaného Ramanova rozptylu. Ramanovy křemíkové lasery snadno dosahují vlnových délek, které jsou současnými komerčními lasery stěží dosažitelné. Intelu se podařilo rozšířit pracovní vlnovou délku laseru až na 1848 nm. více