Fyzika

Tisková zpráva: Školní reaktor v Praze zahajuje provoz s novým jaderným palivem

Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda | 21.10.2005

Výměnu paliva, včetně odvozu použitého paliva zpět do Ruska, zaplatilo americké ministerstvo energetiky. VR-1 zvaný VRABEC je prvním výzkumným univerzitním reaktorem ve střední Evropě a jedním z mála na světě, který na základě mezinárodní spolupráce naplnil záměry programu na snižování obohacení paliva pro výzkumné reaktory. Školní jaderný reaktor VR-1 VRABEC, byl na katedře jaderných reaktorů FJFI ČVUT Praha poprvé spuštěn 3. prosince 1990. více



Nad knihou: Nový kvantový vesmír

Fyzika , Neživá příroda | 19.10.2005

Nejzajímavější na knize jsou nikoliv úvahy o kosmologii, reflexi kvantové teorie ve sci-fi literatuře či o Schroedingerově kočce - takových textů existuje celá řada - ale důraz na faktické aplikace a výklad fungování určitých jevů/mechanismů. Publikace se přitom neomezuje na právě populární témata typu nanotechnologií či kvantových počítačů, ale solidně vysvětluje i atomové pasti, lasery, masery, supravodivost či Boseho kondenzáty. více


Komentář: Černobyl po dvaceti letech

Biologie , Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda | 10.10.2005

Nepotvrdilo se žádné zvýšení počtu rakovin, leukémií, či nerakovinových onemocnění, které by způsobila radiační zátěž z Černobylu - mimo rakoviny štítné žlázy, kde počet úmrtí dosáhl dosud počtu 9. Nikdo bohužel nekvantifikoval počet zachráněných životů, plynoucí z nadstandardní zdravotní péče, která byla zkoumané populaci po havárii věnována. Černobyl byla více katastrofa sociální než radiační. Sociální problémy spojené s evakuacemi, přesídlením a ztrátou zaměstnání v podmínkách rozpadlého Sovětského svazu jsou ty nejtíživější. více


Tisková zpráva: Intel a CERN dosáhly milníku v přípravě světově nejvýkonnějšího vědeckého nástroje

Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 15.09.2005

Společnost Intel oznámila, že Evropská organizace pro nukleární výzkum CERN provedla úspěšnou sérii důležitých provozních simulací toku tepla v okolí ohromných podzemních detektorů částic instalovaných v rámci projektu Large Hadron Collider (LHC), který využívá klastry osazené procesory Intel Itanium 2. více


Metanové monzuny na Titanu

Astronomie , Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 12.09.2005

Povrch Titanu by mohl odpovídat spíše pozemským pouštím - dlouhá období sucha a náhlé prudké přívaly. Po většinu času zůstávají koryta řek vyschlá. Otázkou je periodicita, s jakou dochází k povodním - může být klidně v řádu tisíců let. více



Nad knihou: Einstein jako komiks

Fyzika , Neživá příroda | 09.09.2005

Nakladatelství Portál vydalo v mezinárodním roce fyziky český překlad zábavného ilustrovaného průvodce životem a dílem největšího fyzika 20. století. Kniha je prezentována jako úvod do myšlení a života Alberta Einsteina a má být určena laickým zájemcům a středoškolským studentům. Poměrně zevrubně se v knize rozebírá speciální teorie relativity, paradox dvojčat apod., ale nenajdeme zde, co by mohlo mladého čtenáře zvláště zaujmout, totiž jaké má dnes tato teorie praktické využití např. v moderních navigační technologiích. více


Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může

Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 08.09.2005

Na prahu minulého století se vydala astronomie zkoumat hlubiny vesmíru, zatímco atomová a posléze jaderná a částicová fyzika zamířila opačným směrem studovat mikrokosmos. K překvapení všech badatelů se však v poslední době obě na první pohled vzdalující se cesty podivuhodně spojily díky teorii velkého třesku, takže vznikl nový obor: astročásticová fyzika... Pozvánka na zítřejsí populárně-vědeckou přednášku, kterou přednese Jiří Grygar. více


Jak poškrábat diamant

Chemie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 02.09.2005

Dvě nanotechnologické perličky podle New Scientistu: Nanomateriály tvrdší než diamant. Molekulární motory využívající Brownův pohyb dokáží hýbat s makroskopickými objekty. více



Tisková zpráva: Kopos Kolín dodává pro jaderný výzkum

Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda | 31.08.2005

Odstiňovací systém pro urychlovač částic, na jehož výrobě se podílela firma Kopos Kolín a.s., již dorazil do výzkumného střediska Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN (Conseil Européen pour la recherche nucléaire). více