Fyzika
Oznámení ČNS: Zapomeňte na vodíkovou ekonomiku!
Člověk , Ekonomika , Fyzika , Neživá příroda | 13.06.2005
Americký odborník David Barber zaskočil vědecké kruhy svým odmítnutím vodíkové ekonomiky jako nejrychlejšího řešení. „K tomu, aby vodík alespoň relativně konkuroval ropě, bude potřebovat několik zázraků a pár desítek let. A taky hodně nahoru vyšroubovanou cenu benzínu,“ říká Barber. více
Einsteinův přínos: Postuláty namísto matematických kuriozit
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 10.06.2005
Rozhodující byla změna úhlu pohledu. To, co ostatní tehdejší teorie pokládaly za jakési podivné matematické triky nebo zřejmé absurdity, které je třeba vysvětlit dodatečnými předpoklady, prohlásil Einstein naopak za postuláty (konstantnost rychlosti světa etc.). více
Světový rok fyziky: Nová známka s Einsteinem a kvark-gluonové plazma jako kapalina
Fyzika , Neživá příroda | 26.05.2005
Pozorované vlastnosti horké a husté hmoty se liší od všech doposud existujících teoretických předpovědí. Podle stávajících výsledků má kvark-gluonové plazma spíše povahu ideální kapaliny než plynu - má obrovskou brzdnou schopnost a dráhy částic vznikajících při srážkách jsou relativně krátké. Hustota plazmatu plazmatu odhadnutá na základě schopnosti pohlcovat vysokoenergetické částice je více než třicetkrát větší než uvnitř atomového jádra. více
Čím se řídí svět
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 25.05.2005
Zatímco pro přírodozpytce je osudným rozhodčím experiment, spekulativní (a ovšem i hraví) matematici si drží svou jistotu skrze logickou správnost důkazů. Aktuální svět je nezaskočí, protože se pohybují v bezpečné říši světů jen možných. A proto mohou svým dílem přispět i tam, kde s popperovskou falzifikovatelností nelze příliš počítat – například při úvahách o minulosti vesmíru, Země a života. více
Robot se umí sám poskládat z krychliček, zatím ale jen poměrně primitivně
Biologie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 23.05.2005
Princip skládání trochu připomíná anorganický hmyz, který popsal Stanislav Lem v románu Nepřemožitelný. Podobně jako v tomto případě vykazuje také Lipsonův robot obrovskou škálovatelnost. více
Tisková zpráva IBM: Astron spouští nejvýkonnější superpočítač v Evropě
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 20.05.2005
IBM Blue Gene pomůže holandským astronomům při pátrání po Velkém třesku. Rádiové antény budou optickou sítí propojeny se superpočítačem, který se nachází ve výpočetním středisku Groningenské univerzity. více
Počátky úvah o mimozemském životě (2): Měsíční moře
Astronomie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 16.05.2005
Kepler byl v té době přesvědčen, že Měsíc je obydlen, a Galileo pak zřejmě jako první zavedl pojem "měsíční moře". Zhruba od Descarta se začalo uvažovat nejen o životě na dalších planetách, ale i o planetárních soustavách kolem jiných hvězd. více
Einsteinův přínos: Kondenzáty, atomové hodiny a gravitační čočky
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 12.05.2005
Mnohá ze semínek, jež zasel Einstein, začínají klíčit až nyní, ve dvacátém prvním století, a to hlavně díky tomu, že naše přístroje – jako jsou například vesmírné dalekohledy, rentgenové kosmické observatoře a lasery – jsou dnes již natolik výkonné a citlivé, že mohou prověřovat nejrůznější předpovědi, které Einstein vyslovil před mnoha desítkami let. Drobky, jež spadly z Einsteinova talíře, dnes vlastně přinášejí Nobelovy ceny dalším vědcům. více
Einsteinovo hledání sjednocené teorie pole a teorie superstrun
Fyzika , Neživá příroda | 10.05.2005
Při svém třetím pokusu o velkou sjednocující teorii však Einstein neuspěl, a to hlavně proto, že mu chyběla symetrie, jež by sjednocovala gravitaci a světlo neboli mramor (geometrii) se dřevem (hmotou). Einstein si samozřejmě naléhavě uvědomoval, že postrádá fundamentální princip, který by jej vedl změtí tenzorového počtu. Kdysi napsal: „Domnívám se, že aby člověk skutečně postoupil kupředu, musí se opět v přírodě dopídit nějakého obecného principu.“ více
