Biologie , Chemie , Člověk , Historie , Medicína , Neživá příroda | 16.10.2004
Zpočátku se Wilkins zabýval ryze fyzikálními problémy. Zajímala ho luminiscence tuhých látek, zkoumal termální stabilitu pomalých elektronů ve fosforu. Ve válečných letech se zabýval separací izotopů uranu. Po válce se zcela soustředil na otázky biofyziky. V Cavendishově laboratoři pracoval na vývoji reflexních mikroskopů, aby mohl ultrafialové mikrospektrofotometrie použít ke zkoumání nukleových kyselin. více
Astronomie , Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 15.10.2004
Před 400 lety, 17. října 1604, zaregistroval německý astronom Johannes Kepler novou jasnou hvězdu v souhvězdí Hadonoše, která s neobyčejnou intenzitou prozářila noční oblohu. Nezávisle na Keplerovi studovali zářivý objekt čínští a korejští astronomové. Dnes víme, že šlo o výbuch supernovy. Supernova, která vešla do dějin astronomie pod označením „Keplerova hvězda“ či později „Keplerova supernova“, je v katalozích pod kódem SN 1604. více
Fyzika , Neživá příroda | 15.10.2004
Rad by som vas upozornil na prebiehajuce 50. narodeniny CERNu, ktorych oslavy prave prebiehaju. Tuto sobotu bude den otvorenych dveri v celom areali. více
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 14.10.2004
Autor v knize zasvěceně a přitom zcela srozumitelně objasňuje teoretickou koncepci kvantového počítání, jeho základní algoritmy i první pokusy tuto fascinující myšlenku prakticky realizovat. více
Fyzika , Matematika , Neživá příroda | 13.10.2004
Elegantní vesmír, besteseller o strunové teorii, nám poslouží k zamyšlení nad otázkami obecnějšími: Co všechno o charakteru vesmíru bude vyplývat přímo z "finální teorie" a jaké vlastnosti ("počáteční podmínky") budeme stejně muset změřit empiricky? více
Matematika , Neživá příroda | 13.10.2004
Kurt Gödel je díky svým větám o nerozhodnutelnosti vnímán jako podpora pro relativismy všeho druhu. Zajímavé je, že Gödel se přitom naopak snažil o rehabilitaci samotného pojmu objektivní matematické pravdy. více
Astronomie , Neživá příroda | 11.10.2004
V úterý 12. října v 18 hodin začíná na brněnské hvězdárně unikátní cyklus tří přednášek věnovaný druhé největší planetě sluneční soustavy – Saturnu. „V prvním vystoupení se pokusíme představit výjimečnou meziplanetární sondu Cassini,“ prozrazuje první přednášející ing. Marcel Grün, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. více
Člověk , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 08.10.2004
Co je antihmota? Proč je ve vesmíru více hmoty než antihmoty? Může existovat „zrcadlový“ svět složený z antihmoty? To jsou otázky, kterou si fyzika klade už dlouhá desetiletí. Cesta za poznáním antihmoty začala teorií mladého britského fyzika před bezmála 80 lety. I když se zprvu jeho myšlenky zdály jeho kolegům příliš divoké, experimentální částicová fyzika mu brzy dala zapravdu: díky vyspělé technologii vysokoenergetické fyziky částic dnes výzkumníci umí nejen „připravit řadu“ antičástic, ale dokonce i celý antiatom. více
Astronomie , Biologie , Člověk , Ekonomika , Fyzika , Historie , Neživá příroda | 08.10.2004
Kromě Nobelových cen za částicovou fyziku se ještě vrátíme k úspěchu SpaceShipOne, zemřel další ze spoluobjevitelů DNA, poslední předek všech současných lidí žil možná před pouhými 3 500 lety, opeření veleještěři... Další z pravidelných přehledů odkazů. více