Matematika , Neživá příroda | 18.12.2002
Z kterého z následujících obrazců nelze složit krychle? Jaké kolečko se bude točit rychleji? více
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 17.12.2002
Vědci z Oklahomské univerzity vedení profesorem Bing Fungem dokázali v rámci experimentu s molekulární pamětí uložit, krátkodobě uchovat a znovu přečíst černobílý obrázek veliký 32 x 32 obrazových bodů. K uchování informace o délce 1024 bitů jim stačila jediná molekula tekutého krystalu. To je prozatím největší objem informací, který se do tak malého prostoru podařilo uložit. více
Chemie , Fyzika , Neživá příroda | 17.12.2002
Před pár lety v nějakých ruských hlubinných dolech probíhaly zkoušky likvidace vyhořelého jaderného paliva. Palivo se shodilo přibližně deset kilometrů pod zemský povrch, kde už bylo mohutné ložisko síry. Palivo se sírou se samovolně zahřálo a nějakými reakcemi je obklopila silná vrstva pyritu, kterou radioaktivita nepronikla - tím se palivo naprosto izolovalo... bylo to snad analogií k přírodním procesům uvnitř Země. více
Biologie , Chemie , Člověk , Fyzika , Historie , Lingvistika , Neživá příroda , Psychologie | 16.12.2002
Přinášíme poslední odkazy pro tento rok. Jaká je budoucnost největších urychlovačů částic? Znamená více oxidu uhličitého v atmosféře lehčí život pro rostliny? Jak vyrábět déšť z mořské vody? Kde si lidé poprvé ochočili psy? Co se vlastně děje, pokud přerušíme kontakt mezi hemisférami lidského mozku? více
Astronomie , Fyzika , Neživá příroda | 14.12.2002
Ačkoliv spory o hmotnost neutrin jednotlivých typů jsou jakýmsi evergreenem částicové fyziky, je zde ještě mladší bratříček neutrina jménem neutralino. více
Fyzika , Neživá příroda , Technologie | 13.12.2002
Každý den provádějí meteorologové na celém světě miliony atmosférických a oceánských pozorování a měření. Využívají k tomu meteorologické balony, pozemní stanice, radary, lodě, letadla i družice. Výsledkem jsou hodnoty teploty, tlaku, rychlosti větru a dalších fyzikálních veličin na mnoha místech Země a v různých výškách nad zemským povrchem. Tyto údaje jsou pak podkladem pro předpovědi počasí. Čím více údajů, tím lépe. A aby byla předpověď v okamžiku svého vzniku stále ještě předpovědí, musí být vše zpracováno velmi rychle. Sečteno a podtrženo – úkol jako stvořený pro supervýkonné počítače. více
Chemie , Člověk , Historie , Neživá příroda , Psychologie | 12.12.2002
Řadu spíše chybných představ o alchymii se pokouší přivést na pravou míru kniha Středověká alchymie (s podtitulkem od Zósima k Paracelsovi). Závěrem díla jsou především dvě tvrzení: za prvé, alchymie je jedno jméno pro cosi velice heterogenního, za druhé bychom (středověkou) alchymii měli posuzovat především v kontextu tehdejších představ o světě. více
Biologie , Chemie , Neživá příroda , Technologie | 09.12.2002
Projekt přečtení 90 % (nebo kolik to dnes přesně je) lidského genomu trval velice dlouho. Ačkoliv se stále zvyšuje výkonnost počítačů, samo o sobě to nestačí. Jestliže by dnes s vynaložením výpočetní kapacity prakticky celého vědeckého světa trvalo přečtení genomu jednoho člověka asi rok, zkrácení této doby na půl roku díky rychlejších procesorům představuje jen velmi omezený pokrok. Aby se člověk mohl dostat k vlastnímu genomu, na to je tedy třeba pokroků zásadnějších. více
Astronomie , Biologie , Člověk , Historie , Neživá příroda | 09.12.2002
Máme zde (zřejmě) přeposlední sbírku odkazů v tomto roce. Tchyně mohou souviset s úmrtností vnuků, nakolik podobný je genom člověka a myši, řeky na Marsu mohly souviset s dopadem asteroidu, houby mohou bojovat proti kůrovci... A pak dvě stará písma: Rongo rongo z Velikonočního ostrova a památky Olméků z předkolumbovského Mexika... více