Zajímavé je, že v palestinském El Tabunu byly opravdu nalezeny pozůstatky jak anatomicky moderních lidí, tak i neandrtálců. Překvapivé ale je zjištění, že fosílie Homo sapiens jsou starší. Podobně nezvyklý sled vrstev byl zaznamenán i jinde v Levantě.
Datování nasvědčuje tomu, že Homo sapiens zde žil (zčásti vedle neandrtálců) v období před 130 000-80 000 lety, pak však zmizel. Jako vysvětlení se nabízí, že tehdy prostě neandrtálci vyhráli, ať už v přímých střetech nebo v důsledku ekologické konkurence. To působí zvláštně, protože neandrtálce si představujeme spíše tak, že v souboji s našimi předky nemohli z řady důvodů obstát.
Zdá se, že Homo sapiens i neandrtálci tehdy shodně používali industrii moustérienského typu (v této souvislosti existuje i možnost, že nálezy ve skutečnosti představovaly varianty jediné populace a nešlo o paralelní osídlení dvěma druhy). Nicméně – tehdejší Homo sapiens vykazoval to, co považujeme za „moderní lidské chování“: pohřbíval své mrtvé i s dary, vyráběl ozdobné korálky a materiál na ně dopravoval na desítky kilometrů. Přece jen byla ale hrobová výbava chudá, nedochovaly se žádné jeskynní malby… I když tedy Homo sapiens působí anatomicky moderně včetně brady, tehdejší kultura ještě „moderní“ být nemusela.
Tehdejší Homo sapiens se dále na sever expandovat nesnažil. Naopak před asi 80 tisíci lety se ochladilo a ze severu začali přicházet neandrtálci (možná zde žili i dříve), vytlačováni změnou klimatu k jihu. V tomto souboji Homo sapiens podlehl.
Pravděpodobnou příčinou bylo rozdílné využívá krajiny neandrtálci a Homo sapiens – které však na počátku mladšího paleolitu přineslo výhodu našim předkům. Zřejmě se mezi tím přece jen nějak výrazně změnili, i když nikoliv anatomicky – druhá vlna Homo sapiens vzešlá z Afriky používala jinou, dokonalejší industrii a zřejmě i další technologie (vrhače oštěpů, rybářské háčky…).
Zdroj: Martin Uhlíř: Jak jsme se stali lidmi, Dokořán, Praha 2007
Viz také:
Neandrtálci předstírali, že jsou Homo sapiens?
Jak se lišili neandrtálci od moderních lidí?
