Známý český historik Dušan Třeštík rozebírá útěk Drahomíry k Charvátům po Václavově vraždě. Nešlo o Charváty z Dalmácie, ale lokalizuje je kamsi do Slezska. Podobně když se mluví o Srbech, nemusí jít jen o ty z Balkánu (a nevyčerpává se to ani Lužickými, byli též Sálští i další).
Třeštík mimochodem také uvádí, že Dalimilův názor, podle něhož přišli Čechové z Balkánu z pomezí „řecké země“, by mohl odpovídat nějaké migraci v 7.-8. století. Nemusí se jednat jen o kronikářův omyl, jak se většinou dnes soudí. Možná tedy nejsme jen potomky Slovanů, kteří sem dorazili ve století 6. (na keramiku pražského typu další kultura údajně moc nenavazuje; na druhé straně by se dalo namítnout, že čeština je západoslovanský, ne jihoslovanský jazyk).
Nicméně, nás teď bude zajímat něco jiného. V souvislosti s Bílými Charváty Třeštík zmiňuje starý vztah mezi barvami a světovými stranami. Tradice sahající až někam k počátku Indoevropanů údajně přináší následující spojení:
Západ – bílá
Sever – černá
Jih – červená
Východ – žlutá či modrá, nebo žádná barva, protože byl pokládán za základ veškeré orientace, ne prostě za jednu ze světových stran
Zdroj: Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů, Lidové noviny, Praha 2008
Jaké asociace máte vy sami?
(Osobně: západ modrá, kvůli mapám, Evropa obklopená ze Západu mořem. Východ červená, kvůli SSSR – opět takto zobrazováno na mapách. Sever černá – smrt, polární noc – nebo bílá – sníh. Na jih pak zbývá žlutá nebo zelená, oboje se hodí, poušť nebo naopak bujně rostoucí vegetace.)
