Odpovídá člen sdružení Wikimedia Česká republika Petr Kadlec.
Jakým způsobem se v současnosti rozvíjí Wikipedia, a to jak hlavní anglická verze, tak i česká? Jedná se spíše o růst počtu hesel, nebo jejich zkvalitňování či rozvíjení hesel příliš stručných. Jaké máte plány pro nejbližší budoucnost?
U anglické Wikipedie s 3,5 miliony hesel už jsou asi všechna „důležitá“ témata pokryta, i když, jak říkáme, „Wikipedie není z papíru“, takže je pořád spousta prostoru např. pro lokální témata, která by v tradičních anglických encyklopediích nikdy pokryta nebyla. Na české Wikipedii by se určitě nějaké nepokryté oblasti našly, ale to je způsobeno asi spíše tím, že žádný z přispěvatelů se té oblasti nevěnuje. Každopádně to, že je potřeba věnovat se spíše kvalitě hesel než zakládání spousty dalších článků, je názor, který se na Wikipedii objevuje už dlouho (a já s ním souhlasím).
K jakým změnám v průběhu fungování Wikipedie došlo a dojde? Plánujete např. zamykat články, které se pokládají už za „hotové“? Dát přístup k editování některých hesel jen odborníkům apod.?
Ne, k ničemu takovému nedošlo, byl by to úplný odklon od myšlenky, na které Wikipedie vyrostla a díky které je tak úspěšná. Jen se na některých projektech objevují různé technické prostředky prevence vandalismu. Na anglické Wikipedii tak před nějakou dobou znemožnili zakládání nových článků neregistrovaným uživatelům (ale editovat již existující stránky mohou i nadále), na několika se také používá tzv. označování verzí, které umožňuje mírně zpozdit zobrazení nových úprav, aby se vandalské úpravy stihly odstranit dříve, než si je bude moct prohlédnout celý svět (to je dost škodlivé zejména u článků o žijících osobnostech).
Snaží se Wikipedia o co nejvíc obsahu, nebo dávat hesla jen k tomu, co se uzná za významné? (Tj. vyznáváte heslo „lepší něco než nic“?)
To je trochu složitější. Nedá se říct, že bychom chtěli (nebo dovolovali) mít hesla úplně o čemkoli (třeba o něčím domácím mazlíčkovi); aby mohlo nějaké téma být na Wikipedii pokryté, musí o něm existovat tzv. nezávislé věrohodné zdroje – jinak by nebylo možno ani ověřit, jestli to, co se v článku píše, je pravda. Ovšem přesné chápání toho, co už je dostatečným zdrojem, se mezi různými wikipedisty mírně liší, takže se o hraničních případech debatuje. Ale pokud o nějakém tématu zdroje jsou, pak článek může existovat, bez ohledu na to, zda by např. v tradiční papírové encyklopedii takové téma mělo místo (viz např. pokrytí pokémonů na anglické Wikipedii).
Jaké další projekty pokládáte za hlavní? Jaké z nich se rozvíjejí v ČR? (Existují třeba české Wikidruhy?)
Určitě nejdůležitějším sesterským projektem jsou Wikimedia Commons, což je multimediální sbírka (obrázky, zvuky, animace, videa), která slouží jednak jako úložiště médií pro ostatní projekty (obrázky v článcích na české Wikipedii jsou ve skutečnosti uloženy na Commons), ale má význam i zcela samostatně, jako zdroj svobodně licencovaných vzdělávacích souborů, momentálně jich obsahuje přes 8 milionů.
Sesterské projekty v češtině jsou určitě mnohem menší než česká Wikipedie, i když třeba Wikizdroje již obsahují poměrně zajímavé množství obsahu. (Wikidruhy nemají rozdělené jazykové verze, existují jen jedny, uvnitř kterých se mohou používat popisy ve všech jazycích; to ostatně funguje stejně i na Commons.)
Jaký je mezi těmi všemi projekty vztah? Není to trochu tříštění zdrojů a vytváření chaosu? (Dejme tomu nějaké heslo je současně ve wikiknihách, encyklopedii a wikidruzích, teď se to bude různě editovat vedle sebe, nebo se to heslo bude vytvářet třikrát namísto jednou apod.).
Tak určitě existují i názory, že by se třeba slovníková hesla neměla na Wikipedii zakazovat a přesouvat na Wikislovník, ale obecně je potřeba si uvědomit, že byť ty projekty mohou pokrývat stejná témata, dělají to úplně různým způsobem. Pokud by tedy ty sesterské projekty neexistovaly, pro některý obsah by vůbec nebylo místo. Navzdory tomu, že si někteří wikipedisté myslí, že by se český Wikislovník měl sloučit s Wikipedií, má už více než 20 tisíc hesel.
Můžete uvést nějaký příklad, jak Wiki mění vzdělávací proces? Myslíte, že díky Wiki nebudou děti muset chodit brzy do školy a většina výuky půjde realizovat doma a bez učitele?
Myslím, že v našich zeměpisných šířkách to až tak zásadní v dohledné době nebude. Ale volně dostupné vzdělávací materiály mají už teď skvělé výsledky v zemích třetího světa (třeba i ve spojení s projektem OLPC). U nás je Wikipedie vhodná jako doplněk školního vzdělávání. Je to dobré místo, kde začít, když se chce někdo něco dovědět.
Souvisí nějak Wikipedie a kauza WikiLeaks, nebo je spojuje pouze předpona v názvu?
Wikipedie a WikiLeaks nemají žádné spojení. Lidi může mást, že začínají předponou wiki-, ale tu užívají tisíce organizací po celém světě. WikiLeaks ve skutečnosti ani nejsou wiki. Wiki jsou webové stránky, které může editovat každý internetový uživatel, tak jako Wikipedii; to u WikiLeaks neplatí. K tomu, že Wikipedie a WikiLeaks nemají nic společného, dokonce na anglické Wikipedii založili vysvětlující stránku.
Uvažovali jste někdy o zobrazování textové reklamy vedle hesel a z takto získaných prostředků platit editory?
Takové návrhy se samozřejmě objevují poměrně často, ale spíše zvenku (i když myslím, že placení editorů příliš často navrhováno není, spíše placení nákladů na provoz). Zavedení reklamy by mělo několik zásadních nevýhod, největší z nich je asi ztráta důvěryhodnosti – jak moc budete důvěřovat článku, který se tváří, že nestranně encyklopedicky pokrývá nějakou firmu, včetně třeba kritiky či afér, když po straně bude reklama této firmy (nebo její konkurence)? Jako nejlepší cesta k financování Wikipedie nadále vypadá spoléhání se na drobné dobrovolné dary.
Kolik se vybere ročně na dobrovolných příspěvcích?
Jak prudce rostou projekty nadace, tak roste i rozpočet a množství vybraných příspěvků. Letošní příspěvková kampaň, která nedávno skončila, získala 16 milionů dolarů.
Myslíte, že projekty typu Wikipedie mohou nějak změnit i fungování vědy, např. setřít striktní hranici mezi odborníky a laiky? (Narazil jsme na názor, že takhle už začíná fungovat matematika, když se na jejím provozu i čím dál více podílejí neprofesionálové.)
Myslím, že přímo Wikipedie by takový vliv mít neměla, ostatně jedním ze základních pravidel je, že na Wikipedii nepatří původní výzkum (pokud něco objevím, Wikipedie neslouží jako jednoduše dostupná platforma pro zveřejnění mého objevu, musím svůj objev nejprve zveřejnit tradičními kanály, teprve pokud získá ohlas, bude moci být přidán do Wikipedie). Na druhé straně se princip wiki-spolupráce velmi rychle rozšířil právě do vědecké oblasti.
