Student World

Čich hraje i u lidí významnou roli, ač se nám to mnohdy v běžném životě nezdá. Tento důležitý smysl u nás zůstává stále jedním z nejméně prozkoumaných – to se ovšem naštěstí postupně mění. Přispěla k tomu i nová studie zaměřená na možnou souvislost čichových schopností a osobnostních rysů člověka.
Lidský čich sice není zdaleka tak dobrý jako u mnoha jiných živočichů a občas nám může připadat, že nám skoro k ničemu není, ale opak je pravdou. Čich stále hraje zásadní roli zejména v posuzování jídla – zda je čerstvé i jinak v pořádku a bezpečné, zda nám bude chutnat… Velice důležitý je tento smysl také ve vyhýbání se nebezpečným látkám, které nám často nepříjemně smrdí, a velmi pravděpodobně i podvědomě při výběru partnera. Naše čichové schopnosti jsou hodně individuální, ale v průměru mají lepší čich mladší lidé a spíše ženy než muži. Studie na dvojčatech také zjistily, že některé oblasti naší olfaktorické percepce mají i silnou dědičnou složku. Souvisí ale čichová citlivost i s našimi psychickými vlastnostmi?

Právě tuto otázku se v jedné ze svých nejnovějších prací snažil zodpovědět tým Jana Havlíčka z PřF a FHS UK. Hypotézy týkající se čichové percepce a osobnostních rysů se objevovaly již po delší dobu a měly i podporu ve skutečnosti, že neurotičtější lidé mají aktivnější limbický systém, který je úzce asociován právě s čichovými vjemy – dalo by se tedy přinejmenším očekávat, že neuroticismus a citlivější olfaktorické vnímání spolu budou souviset. Právě díky této propojenosti jsou navíc čichové vzpomínky často spojeny s emocemi více než čistě zrakové či sluchové zapamatované vjemy. Dřívější práce však přinesly rozporuplné výsledky.

Havlíčkův tým zkoumal osobnost zúčastněných – 68 středoškolských studentů – pomocí otázek zaměřených na v psychologii i biologii dobře zavedenou pětici osobnostních faktorů (tzv. „Big Five“): neuroticismus, extroverzi, otevřenost novým zážitkům, přátelskost a pečlivost. Každá z těchto základních dimenzí osobnosti se dále dělí do dalších vlastností spadajících do uvedených kategorií.

A jak se testují lidské čichové schopnosti? Zjišťují se typicky dvě různé věci: citlivost a rozpoznávání pachů. Obojí se zpravidla testuje pomocí „čichacích tyčinek“, které svým vzezřením připomínají fix a jsou napuštěny určitým pachem v přesně dané koncentraci. Při testování citlivosti čichu jsou člověku předloženy vždy tři tyčinky, z nichž jedna obsahuje hledaný pach a další dvě jen samotné rozpouštědlo. Identifikace pachů může také probíhat za pomoci „fix“ napuštěných různými odoranty, dá se ale provádět i za využití vatových tamponů uskladněných ve skleněných lahvičkách – a právě tento způsob tým ve své nové studii využil. Šlo o identifikaci šestnácti pachů vyskytujících se běžně v evropském kontextu. Zúčastnění dostali ke každému vzorku čtyři možnosti a měli identifikovat, která z nich pachu odpovídá.

Jak studie dopadla? Skutečně zde byla zjištěna statisticky významná pozitivní souvislost mezi neuroticismem a čichovými schopnostmi. Po rozdělení skupiny dle pohlaví byl tento vztah (byť na hranici významnosti vzhledem ke zmenšení vzorku) zachován u chlapců, u dívek nikoli – a zajímavé je, že rozdíl olfaktorických schopností mezi pohlavími zde významný nebyl. Nebylo to způsobeno ani tím, že by mezi pohlavími byl rozdíl v neuroticismu. Aby tým detailněji prozkoumal pohlavně-specifický vztah neuroticismu a čichové citlivosti, provedl druhou, návaznou studii, tentokrát na vysokoškolácích. Zde se obecný vztah neuroticismu a lepšího čichu neprojevil, nicméně jedna z komponent neuroticismu – úzkostlivost – pozitivně korelovala s identifikací pachů.

Souvisí tedy neurocita a konkrétně úzkostlivost s citlivějším vnímáním pachů? Výsledky tomu spíše nasvědčují, ovšem na definitivnější odpověď si zřejmě budeme muset ještě počkat. Možná ale ne dlouho – tým docenta Havlíčka se čichu věnuje konzistentně a brzy by měla vyjít například práce zkoumající čichové vnímání u hetero- a homosexuálů. Zajímavé bude také zjistit, zda je souvislost neuroticismu s citlivostí na pachy získaná zkušeností, nebo podložena společnými biologickými mechanismy (například větší aktivitou některých, zejména evolučně starších oblastí nervového systému), případně zda se významně uplatňují současně oba vlivy.

Havlíček, J., Nováková, L., Vondrová, M., Kuběna, A. A., Valentová, J., & Roberts, S. C. (2012). Olfactory perception is positively linked to anxiety in young adults. Perception-London, 41(10), 1246.

Zpracovala: Julie Nováková

Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha

autor