***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Vliv epidemií na osudy lidských společností popisuje zajímavě například Jared Diamond. Americký antropolog Jack Weatherford se soustředí na jeden konkrétní příběh – jak epidemie moru ve 14. století fungovala mimo Evropu. Černá smrt podle něj mj. vedla k destrukci obchodních tras a přinesla konec mongolské říši.
Mongolové svoji říši vybudovali vojenskou silou. Malá vládnoucí vojenská vrstva se ovšem mohla dlouhodoběji udržet jen tehdy, pokud byla existence říše výhodná i pro její obyvatele. Což snad do značné míry byla – alespoň podle Weatherforda se jednalo o stát s nízkými daněmi a s náboženskou svobodou. Rozsáhlá říše dokázala zajistit fungování obchodních tras. Hlavní důvod, proč ovládaní tolerovali mongolskou nadvládu, pak měl spočívat v tom, že jim říše dokázala zajistit neustálý přísun nového zboží (což mělo význam v Číně i na Blízkém východě, ale ještě mnohem více ve stepních oblastech, které byly závislé na dovozu potravin – hustota osídlení zde byla vyšší než v předchozích obdobích – či řemeslnických výrobků z velké dálky). Mongolové přikládali obchodu strategický význam, snažili se ovládat města na obchodních trasách a někdy dokonce města ničili proto, abych obchodní trasu odklonili tam, kde ji mohli lépe kontrolovat. Podporovali výměnu technologií i pěstovaných plodin (především mezi Čínou a Blízkých východem).
A do toho vstoupila černá smrt.
Epidemie černé smrti začala podle všeho r. 1332 v jižní Číně. Odtud se rychle rozšířila do mongolských stepí (kde mimochodem určitá hladina moru existuje dodnes a údajně způsobuje stále několik úmrtí ročně – mor je ale držen pod kontrolou, protože blechy, které ho přenášejí, údajně nesnášejí pach koní, takže většinou infikují pouze místní hlodavce). Zde nenapáchala velké škody, ale obchodními trasami se šířila dál. Nepřenášeli ji pouze lidé, ale blechy se vozily i v pytlích se zbožím a číhaly na příležitost přeskočit.
Čína, zasažená jako první, ztratila dvě třetiny obyvatelstva. V některých provinciích údajně zemřelo až 90 procent lidí. Pak nemoc přeskočila do střední Asie, kde primárně vyhlazovala obchodní komunity, obyvatele tranzitních oáz apod. I přesto, že v době mongolské říše fungoval globální obchod, nebyly jeho trasy zrovna „zálohované“, takže i vyřazení jediné obchodní stanice dokázalo rozdělit „síť“ na izolovaná místa. V roce 1345 se mor dostal do Zlaté hordy, jejíž chán obléhal janovské kolonie na Krymu. Útočící armáda byla zdecimována, ale ještě opřed ústupem stačila nastřílet mrtvoly za hradby. To byl ve středověku oblíbený postup; nicméně se nezdá, že by se do janovské Kaify dostal mor právě takhle, protože šíření epidemie se neděje vzduchem, ale blechami. Ať tak či onak, z janovské kolonie pak měla černá smrt otevřené dveře do prakticky celé Evropy. Pořádně zacloumala s Islandem, přerušila plavby v severních mořích a zřejmě tím dala poslední ránu vikingskému osídlení Grónska, které v této době zaniklo.
V rámci opatření, která byla proti moru v Evropě zavedena, se často uplatňoval zákaz cestování i výměny zboží. Zhroutil se obchod s textiliemi i kožešinami. Navíc, protože choroba řádila především ve městech, brzy se začalo nedostávat i lidí, kteří by vyráběli něco, s čím lze obchodovat. Opatření proti cizincům byla následována represemi proti Židům, kteří měli na obchodu také značný podíl.
Pro mongolské státy byla ale kritické především přerušení spojení mezi Blízkým východem a Čínou. Tím říše přišla o podporu původního obyvatelstva. Aby ji znovu získali, na Blízkém východě proto mongolští vládci přestoupili k islámu. Tím se ale otevřela propast mezi jednotlivými nástupnickými státy Čingischánovy říše (které až dosud byly příbuzensky propojené), vzrůstaly mezi nimi konflikty, což obnově obchodních tras rovněž neprospělo. Velmi rychle, do roku 1368, pak byly mongolské dynastie ve většině zemí svrženy.
Rozsáhlejší výměna zboží byla obnovena až v době zámořských objevů. Ostatně Kolumbus měl s sebou knihu Marca Pola a jeho hlavním cílem bylo dostat se do (v jeho představách ještě mongolské) Číny…
Zdroj: Jack Weatherford: Čingischán a utváření moderního světa, Bbart, Praha 2006
Poznámka: Lze uvažovat i o paralelách v dnešní době. BSE, SARS, ptačí chřipka – výsledkem je omezení nejen volného pohybu lidí, ale i zboží, nárůst xenofobie, snaha konzumovat výrobky „pouze domácí původu“ apod.
