Student World

Takové tvrzení samozřejmě stojí za upřesnění. Pojmy (i)racionality se často používají matoucím způsobem, v tomto případě jde především o konzistenci našich preferencí. John McNamara a jeho kolegové z University of Bristol ukázali, že výběr mezi možnostmi A a B může být ovlivněn možností C, ačkoliv ta je zjevně nejméně lákavá.

Konkrétně výběr mezi dvěma domy ke koupi ovlivní prezentace třetí ruiny. To ještě má rozumné vysvětlení (ruina třeba zvýrazní naše vnímání určitých rizik), výzkumníci ovšem nakonec došli i k případům, kdy si lidé mezi alternativami (opět šlo o domy a byty) vybírají způsobem odpovídajícím hře kámen-nůžky-papír. Pokud lákavost nabídky vyjádříme třeba číslem, systém preferencí, kde A je lepší než B, B lepší než C, ale C lepší než A, zjevně nedává smysl.

Autoři studie se snaží ukázat, že ale i takové chování – kde matematicky řečeno přestává platit tranzitivita – mohlo dávat smysl v naší evoluční minulosti. V přírodě i mezi lidmi prý například pozorujeme, že namísto jednoznačného pořadí odpovídají výsledky střetů opravdu systému kámen-nůžky-papír. Konkrétně skutečně známe výsledky takových soubojů (Rovnováha evolučních strategií: oranžoví, modří a žlutí), ovšem velmi nepřímých. Lze si představit, že člověk se bojí kobry, kobra promyky a promyka člověka; ba i že žena X se bojí muže Y, muž Y muže Z a muž Z ženy X (X je manželkou Z), nicméně podobné případy působí strašně překonstruovaně.
Pro lidi může prý mít smysl se takto rozhodovat i u typů lovené kořisti, rovněž to si však představit jen obtížně.
Samozřejmě, že autoři studie představili model, má ale nějaký odraz v realitě?

Zdroj: Phys.org

autor Pavel Houser