Charlese Strosse známe hlavně jako autora inteligentní až intelektuální hard sci-fi (žádné zamilované upírky; jakkoliv Stross píše i fantasy nebo pozoruhodné horory v lovecraftovském stylu). Zabývá se tématy spadajícími do transhumanismu, ve svých dílech jako Accelerando popisuje např. technologickou singularitu.
(na tato témata viz např. starší rozhovory s Daliborem Šrámkem)
Nyní Stross (původní vzdělání farmacie a computer science) přišel s vizí, že pro stabilizaci světové ekonomiky („kapitalismu“) by se ideálně hodil nějaký ambiciózní projekt typu budování měst na Venuši. Naopak z fúzních reaktorů či kolonizace Marsu je nadšený podstatně méně.
Stross spekuluje o povaze současného kapitálu. Na jednu stranu ho je obrovské množství, na druhou stranu ho ale vlastníci/investoři vkládají hlavně do projektů s rychlou návratností a relativně malých. Přebytek takového kapitálu vyvolává nestabilitu globální ekonomiky. Britský spisovatel a futurista namísto toho navrhuje ambiciózní a gigantické projekty s velmi vzdálenou návratností – příkladem jsou mu právě města na Venuši. Pokud bychom dokázali snížit tlak v místní atmosféře na zhruba polovinu toho pozemského (nebo maximálně na stejnou hodnotu), pak by teplota na povrchu Venuše měla klesnout na 30-70 C. Možná ještě spíše než na povrchu by ale města na Venuši mohla mít podobu obřích balónů/vzducholodí poletujících v atmosféře.
Naopak jaderná fúze představuje pro Strosse příliš malý projekt, protože pohltí „jen“ 25-50 bilionů (trillions) dolarů, výzkumná fáze potrvá nejspíš ještě 10–30 let a už za 30-60 let začne fúze vložené prostředky vracet. Málo gigantický podnik, nedostatečná výzva, praví Stross provokativně.
Balóny na Venuši by podle Strosse šly realizovat rychleji i levněji než kolonie na povrchu či pod povrchem Marsu (míněno v měřítku usídlení dejme tomu milionu lidí).
Nicméně – takové obří projekty by se neobešly nejspíš bez nějakých mezinárodních dohod a velké role vlád. Jenže naopak státy samotné jsou už dnes giganticky zadlužené, takže těžko říct, jak si Stross uskutečnění svých vizí představuje. Možná chce především provokovat…
Zdroj: The Register
Poznámky:
– Zdá se mi, že aktuální trend je opačný. V průzkumu vesmíru hrají teď větší roli spíše projekty soukromé, tedy menší, levnější, ale (možná) chytřejší…(?)
– Problém je také s vlastnictvím – když už by se investovalo třeba do vybudování města na Marsu, mělo by investorovi také patřit (alespoň v podobě dlouhodobého pronájmu) a ne být nějakým „mezinárodním územím“.
– O terraformaci Venuše se uvažuje podstatně méně než v případě Marsu – a (opět subjektivně), když si člověk představí podmínky na obou tělesech, není se čemu divit. Mars je něco jako Antarktida s řídkou atmosférou a kosmickým zářením, Venuše ovšem regulérní peklo, alespoň na povrchu. Žádné vozítko s kamerami se zde nepromenáduje.
