Scienceworld.cz
PRO MOBIL
PRO MOBIL


KLASICKY
KLASICKY


Temná staletí nebyla jen temná

Na konci egejské doby bronzové, kolem roku 1200 př. n. l., přišel vpád mořských národů, které smetl říši Chetitů, Ugarit, většinu měst v pevninském Řecku a otřásl i mocenským postavením Egypta. Mykénský hrad pak dorazili Dórové.

Za obraz této doby, kdy se v Egejské oblasti zhroutily státní útvary a přestalo se používat písmo, se pokládají především homérské eposy. Výzkum v Tayinatu ovšem ukázal, že některá centra přetrvala a některé dynastie doby bronzové si svou moc zřejmě uchovaly. Odkryta byla mohutná schodiště, čedičové sloupy, dlážděná nádvoří a portiky.

Komplex byl zřejmě centrem rozsáhlé říše označované jako Palastin. Na počátku doby bronzové zde nejspíš žilo hodně uprchlíků původem z Egeidy. Na stéle byly nalezeny nápisy v lúvijském hieroglyfickém písmu. O přetrvávajícím obchodu svědčí také nálezy předmětů vyřezaných ze slonoviny. Možná se architekturou tohoto chrámu inspirovali i Židé při stavbě chrámu Šalamounova.

 

Zdroj: Eurekalert, University of Toronto (domovská stránka projektu)

 

Poznámky:

– Název Palastin? Asi země Filištínů, ale takhle tu říši označoval kdo? Ze zdroje se zdá, že Asyřané: Uvádí se zde, že Tayinat v pozdější době ovládal severní Sýrii, údolí Orontu a roku 738 př. n. l. říši vyvrátil asyrský král Tiglatpilesar III. To už je ovšem záležitost pozdější doby.

– Řekové se v té době trvale usadili na pobřeží Malé Asie, řecká mytologie umisťuje prchající hrdiny homérské doby také do italsko-sicilské oblasti.

– Pro další vývoj evropské civilizace měla ovšem Temná staletí svůj význam, protože rozbila jako státní formu systém přejatý z Orientu. Viz i článek Čím se mykénské Řecko lišilo do Orientu?

– „Luvijské“ hieroglyfy – písmo používané v novochetitských státech, odlišné od klínopisného písma Chetitů. O luštění viz článek Jedna méně známá bilingva: Féničtina a chetitské hieroglyfy. Luvijština je mladší forma chetitštiny.

 

autor Pavel Houser


 
 
Nahoru
 
Nahoru