Oslepující písečné bouře, bomby na kraji silnice a odpor ze strany po zuby ozbrojených povstalců skrytých mezi civilisty –- válka v Iráku opět potvrdila staré známé vojenské moudro: „Žádný plán nepřežije kontakt s nepřítelem.“ Obecněji by se pak dalo říci, že stresové situace kladou výjimečné nároky na rychlost a přesnost rozhodování.
Tento článek je překladem z amerického Computerworldu. Úplná verze textu vyšla v CW 33/2004.
Výše popsaný stav, označovaný rovněž jako „válečná mlha“, je důvěrně známý všem veteránům. Jakmile začnou létat kulky, chaos a bitevní zmatek donutí každého k improvizaci a přizpůsobení plánů nejisté povaze bitvy — ať již se jedná o prostého vojína nebo nejvýše postaveného generála.
Výzkumní pracovníci ze Sandia National Laboratories ACG (Advanced Concepts Group) v posledních měsících pracují na programu, jehož cílem je zlepšení rozhodovacích schopností vojáků a dalších osob, které pracují ve vysoce stresovém prostředí. Program nese název MentorPal a uplatnění by mohl nalézt nejen v oblasti zajištění bezpečnosti, ale rovněž v soukromé sféře.
Práce na programu s názvem MentorPal je ovšem v tak raném stadiu, že se příslušné osoby zdráhají poskytovat detailnější informace, protože se podle Neila Singera, mluvčího společnosti Sandia, obávají nepřiměřených očekávání. Nicméně cíl výzkumu je jasný: Lidské reakce budou zachycovány čidly a s pomocí biometrického a modelovacího softwaru by mělo být možno rychle analyzovat potenciální přínosy nebo rizika vyplývající ze stavu organismu v určitém prostředí a situaci.
„Bude trvat ještě mnoho let, než se podaří vyvinout skutečně užitečnou technologii,“ upozorňuje Singer. „Stále nevíme, jak s vysokou přesností číst signály lidského těla související s psychikou. Víme pouze to, že existují.“
I když se počáteční práce zaměřuje na aplikace v oblasti národní bezpečnosti, Singer tvrdí, že pro libovolnou činnost, u níž je pravidlem komplexní rozhodování, by tento výzkum mohl být přínosem. Uplatnění tedy může nalézt například při řízení letového provozu, při letech do kosmu nebo třeba ve zdravotnictví.
Tom Clancy – seznamte se
Projekt MentorPal začal neobvyklým způsobem. Vědci pozorovali čtyři lidi, jak hrají počítačovou hru Tom Clancy’s Rainbow Six 3: Raven Shield. Pomocí desítek pokusů výzkumní pracovníci zaznamenávali psychologické reakce hráčů na různé situace, jež jsou součástí herního scénáře boje proti teroristům. Zaznamenávali vše od hlasů a výrazů tváří přes pohyby myši, rukou, dechovou frekvenci, svalovou činnost, tep srdce až po reakci pokožky a úroveň okysličení krve.
Dosud se vědcům podařilo spojit různé psychologické reakce s faktory, jako jsou stres, strach, snění s otevřenýma očima nebo únava. Vědečtí pracovníci z firmy Sandia doufají, že se jim podaří vytvořit centrální server, který bude schopen veškeré takové odečty prováděné pomocí odlehčených senzorů připojených k lidskému tělu soustřeďovat. Potom mají v plánu využít specializovaného softwaru, který by měl být schopen pomoci vedoucím týmů přidělit úkoly vhodným osobám. Například těm členům týmu, kteří jsou nejvíce ostražití, nebo těm, kteří jsou v daném okamžiku nejklidnější.
Představte si třeba tým kontrolorů letového provozu, který řeší závažnou krizi týkající se jednoho či více letadel. MentorPal by pomohl vedoucímu jejich týmu tím, že by indikoval, že například člen A je čím dál tím rozrušenější, a to ještě dříve, než by příslušná osoba hlásila svá pozorování. Takový krátký okamžik pro varování předem by mohl zvýšit rychlost týmového rozhodování natolik, aby to stačilo k odvrácení katastrofy.
„O využití této technologie dosud nebyly učiněny žádné závěry,“ říká Singer. „Ale pokud bude možné něčeho takového dosáhnout, pak by to mohlo lidem v kritických situacích pomoci k lepšímu výkonu a rozhodování.“
Budoucnost
Vědci počítají s tím, že budou v rámci nasazení MentorPalu používány dva technické prvky. Prvním z nich je Pal, počítačové zařízení, které bude možné nosit na oděvu a které bude shromažďovat psychologické údaje získané z celé řady senzorů. Ty pak budou pomocí bezdrátové technologie předávány do druhého prvku, centrálního uzlu (Mentor) k analýze a integraci. Tento centrální systém bude také zajišťovat vyhodnocování získaných informací a odesílání zpětné odezvy.
Projektový manažer Peter Merkle na briefingu pro NASA uvedl, že systém Mentor nelze navrhnout -– bude muset růst v průběhu času díky nepřetržité interakci s přípravným týmem. „Systém se bude učit a sám se podle svých zkušeností měnit,“ tvrdí Merkle.
Digitální rizika
Někteří analytici a vojenští specialisté uznávají, že teorie stojící za tímto softwarem si zaslouží zkoumání. Existuje však podle nich reálné nebezpečí, že systém bude mít přesně opačný účinek, než jakého se vědci snaží docílit.
„Tento výzkum může mít své opodstatnění, ale je zde potenciální riziko, že válečnou mlhu naopak zahustí tím, že bude poskytovat protichůdné nebo zmatené informace,“ varuje podplukovník Ross Romeo, velitel divize Prvního velitelství informační obrany americké armády.
John Pescatore, analytik firmy Gartner, který v téže funkci dříve pracoval také pro Národní bezpečnostní úřad USA (NSA, National Security Agency), je ještě méně optimistický. „Abstrakce lidského prvku do formy softwaru na bázi neuronové sítě nebo využití biometrických údajů jako důležitých vstupů v jedné z těchto oblastí, to jsou věci, které se podle mne nikdy nestanou realitou,“ tvrdí. „Ale věřím, že za pět let budou kontroloři letového provozu řídit ze svých věží letadla, a piloti budou zatím pasažérům servírovat kávu.“
Pescatore dále říká, že pokud někdy uvidí vojáka, který na něj míří puškou a má v uchu sluchátko s logem firmy Sandia, pak bude pádit o život, aby se ukryl za čímkoliv neprůstřelným.
Singer z firmy Sandia uznává potenciální nástrahy. Nicméně výzkum je podle něj opravdu v rané fázi, a tak je dostatek času, aby se zjistilo, zda existují cesty, jak se takovým rizikům vyhnout.
Tento článek je překladem z amerického Computerworldu. Úplná verze textu vyšla v CW 33/2004.
