***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Především se nedá říct, že by pokrok poznání postupoval nějak „lineárně vpřed“. Zatímco osvícenští myslitelé 18. století přistupovali k mytologii a tedy k samotné existenci praotce Čecha kriticky, o 100 let později byli Čechův hrob ochotni hledat mnozí romantici. Ti přitom brali vážně i dílo natolik nehodnověrné, jako byla kronika Václava Hájka z Libočan, který popsal přesně okolnosti Čechova pohřbu. To mohlo být nápadné už proto, že žádný ze starších kronikářů takové podrobnosti neuvádí, a před Hájkem varovali už jeho současníci v 16. století.
Na druhé straně – z belgickém Tournai se pouze na základě údajů ze středověkých kronik podařilo objevit hrob krále Childericha z 5. stol. n. l. K události došlo v roce 1653 a jedná se tak vlastně o jeden z prvních moderních archeologických počinů. Slavným příběhem nálezu pouze na základě literárního líčení je samozřejmě objevení Tróje. Z toho vyplývá, že ona nekritická až nevědecká víra v pravdivost literárních pramenů může na druhé straně přinést výsledky, totální skepse je naproti tomu lehce neproduktivní.
Jak se postupovalo v případě praotce Čecha? Podle Hájka měl být pohřben ve vsi Ctiněves nedaleko Řípu. Hájek dokonce tuto událost přesně datoval, a to sice do roku 661 n. l. (tedy navíc hodně dlouho potom, co Slované přišli na naše území – z přibližně téže doby již pochází Sámova říše). Kvůli vazbě na horu Říp dávali obrozenečtí nadšenci Ctiněvsi přednost před konkurenční lokalizací praotcova pohřbu na Budeč (Daniel Adam z Veleslavína).
Hájek však nepůsobil pouze na romantiky a osoby nevzdělané, dokázal dokonce ošálit i vzdělaného jezuitu Balbína, který se v Ctiněvsi nechal jakýmsi starcem odvést na místo údajného hrobu. Jiní se zase domnívali, že hrob se nachází v místním kostele (ač mělo zjevně jít o památku časů ještě pohanských; v období raného středověku se ovšem v kostelech pohřbívalo, byť se církev občas snažila proti tomuto zvyku bojovat). Páter Kromlus zase pátral po pohřbu žehem a prokopal – snad – mohylu, kde nalezl sekeromlat (což by odpovídalo zařazení mohyly nejspíš do pozdní doby kamenné – eneolitu). Nález je dodnes ve sbírkách Národní muzea a bývá identifikován jako náležející do okruhu lidu se šňůrovou keramikou. Průzkum příslušného místa však dnes již k žádnému dalšímu objevu nevedl.
Falzem souvisejícím s Čechovým hrobem byl i údajný místní náhrobní nápis, věc zfušovaná a vyvedená velmi amatérsky až komicky v čemsi podobném germánským runám. Původní falzum se nedochovalo, pouze „obkresy“ v jedné kronice z 18. století. Je možné, že reálný nápis v Ctiněvsi ani nikdy neexistoval.
Zdroj: Karel Sklenář: Archeologie a pohanský věk, Academia, Praha, 2000
