úvodní obrázek:
Kostra z poloviny 14. století, kterou nalezli archeologové v Hrádku nad Nisou, byla pohřbena na neposvěcené půdě, hlavou dolů a v ruce svírala groše z doby Jana Lucemburského.
V březnu loňského roku učinil záchranný archeologický výzkum v Hrádku nad Nisou významný nález. V rámci Revitalizace městského centra se archeologickému týmu podařilo odkrýt několik hrobů z dob od 16. do 18. století. Jeden ze hrobů se svou polohou zcela lišil – nacházel se mimo posvěcenou půdu, za zdí křesťanského hřbitova. Kostra v něm nalezená byla rovněž v netypické poloze: ostatky nebyly uloženy v rakvi, skelet byl obrácen hlavou dolů, lebku i obě chodidla zatěžovaly kameny, pravá ruka byla sevřena v pěst.
Tento archeologický nález časově spadá do období středověku, konkrétně do první pol. 14. stol., o čemž svědčí objev pěti mincí z doby vlády Jana Lucemburského, které svíral vampýr v ruce. Nález skeletu, který byl uložen v takto nepietní poloze, napovídal tomu, že se evidentně jednalo o jedince vyloučeného z prostoru křesťanského hřbitova, což mohlo souviset s výkonem trestního práva nebo dokládat protivampyrická opatření. Společnost se bála jedinců, kteří se vymykali ať již svými tělesnými anomáliemi či skutky, a i po jejich smrti jim všemožnými způsoby bránila, aby se vrátili zpět mezi živé.
Na základě analýzy DNA již bylo zjištěno, že kostra náleží muži zhruba ve věku 50 let, jehož předkové pochází z Balkánu. Interpretace takového nálezu není snadná, a proto archeologové požádali o pomoc i odborníky z Laboratoře biomechaniky člověka Fakulty strojní ČVUT, aby svojí vědeckou metodikou a analýzou přispěli k osvětlení záhadného objevu. „Cílem naší práce bylo provést segmentaci kostní tkáně lebky a dolní čelisti ze série tomografických snímků, vytvoření 3D geometrického modelu skeletu lebky a repozici jednotlivých kostních fragmentů lebky do správné anatomické polohy,“ říká Zdeněk Horák z Fakulty strojní ČVUT.
Tomografické snímky skeletu lebky byly vytvořeny v transverzální rovině na zařízení Philips Brilliance 16, a to v rozlišení 512 x 512 pixelů, kde velikost pixelu byla 0,488 mm a vzdálenost jednotlivých řezů byla 0,5 mm. Snímky dolní čelisti byly pořízeny v rovině frontální, ovšem parametry skenování byly zachovány stejné jako u skeletu lebky. Segmentace kostí ze série CT snímků byla provedena v programu Mimics 13. V tomto programu byly vytvořeny 3D geometrické modely skeletu lebky a dolní čelisti v elektronickém formátu STL, který vytvářil na povrchu geometrie těles prostorovou síť trojúhelníků. Při provedené segmentaci obrazových dat byly vytvořeny samostatné modely většiny kostí, které tvoří skelet lebky. „Vzhledem ke skutečnosti, že tvar nalezené lebky byl částečně zdeformovaný a některé kostní fragmenty zcela odděleny, bylo nutné provést repozici jednotlivých fragmentů do původní fyziologické polohy,“ vysvětluje nesnadnost úkolu Zdeněk Horák.
Biomechanický tým musel provést narovnání několika kostních fragmentů, aby bylo možné získat výsledný tvar skeletu lebky, jež odpovídal reálné podobě údajného vampýra. Posledním krokem bylo vytvoření plastového fyzického modelu pomocí technologie FDM (Fused Deposition Modeling). Fyzický model z bílého plastu ABS (akrylonitril-butadien-styren) byl vytvořen na 3D tiskárně.
Nález z Hrádku nad Nisou je nejlépe zachovanou kostrou z tohoto období v Čechách. Archeolog libereckého muzea, Petr Brestovanský se podivuje nad tím, že se kostra zachovala v tak dobrém stavu, ačkoliv byla pohřbena pouhých 20 cm pod zemí a jezdila nad ní těžká nákladní auta. Díky dalším návazným analýzám, které provádí tým archeologů, budou zjištěny další detaily, vypovídající např. o zdravotním stavu, genetickém profilu, způsobu stravování, životním putováni a ročním období úmrtí tohoto jedince. Dojde i na metodiku používanou spíše v antropologii soudní – podle repliky lebky bude rekonstruována i podoba jeho tváře.
Vědci na základě 3D modelu lebky vymodelovali tvář tajemného muže z hrobu z Hrádku nad Nisou
Vyšlo v časopise Tecnicall 1/2011 (čtvrtletník ČVUT Praha)
